Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

hriech

14. 10. 2019
15
6
657

hriech

I.

neviem čo so sebou

netuším ruky, nohy a ani hlavu

pohlcuje ma čierny trblietavý štrk

 

mozog vysiela informácie telu,

bez odozvy

 

túžobne očakávam ráno,

keď sa pomedzi konáre

predierajú lúče

a zo šera oproti

odhalia kríž

 

II.

ono sa to chce organizovať, bujnieť

 

beztvará hmota

vo mne

zaberá priestor

 

v ktorom niet života

 

III.

som titan

už zo mňa v jarkoch

odteká pokora

keď sa odparuje

v opojení

nevidím krajinu

 

iba slnko

to môže rozohnať


6 názorů

a2a2a
14. 04. 2020
Dát tip Slavomir Mily

Za druhou jednoznačně, ale i za první tip.  Zatímco v první je výtečná metafora s křížem, nikoliv nutně přísně nnáboženská, ale především jako symbol povinnosti nést vlastní kříž, v poslední obraz slunce, byť je myšlen dobře, podráží obsah pro svou přece jen nadužívanost. Třetí také, s ohledem na to, že je součástí minisérie, působí i sebemrskačsky za něco, co jsi hezky vyjádřil v předešlých dvou.


Norsko 1
14. 10. 2019
Dát tip

Dvojka zabrala ihned. Tipec


Lerak12
14. 10. 2019
Dát tip

Hřích,  jak suchý zip... potřebuje vždy dvě strany.

Tvé dílo, je mým poetickým prožitkem* 


zvedavec
14. 10. 2019
Dát tip

a čo je zlé, verím, že aj rozoženie


Alegna
14. 10. 2019
Dát tip

pěkné a závěr nej*


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru