Hořící keř. Pyramidi Gogo

Zatímco ostatní míří do práce, ona tou samou tramvají jede z práce domů. Striptérka Pyramidi Gogo. Platinové vlasy prohořívají černým šátkem jako plameny keřem v poušti. Horko uvolňuje parfém, vzduchem jdou dřevité tóny, orientální tajemství. Opřen do madla, mladík stojí nad ní jako Mojžís v zázračné chvíli. A ona hoří, ale neříká nic, jen potetovanou rukou jezdí po displeji ajfonu. A on hledí. Když lidé z tramvaje včetně mladíka s divným pohledem dorazí do zaměstnání, Pyramidi Gogo je už taky doma. Zuje si střevíce, kabelku hodí na pohovku, rozepne těsné džíny. Stoupne si k zrcadlu v koupelně, smyje stíny a rtěnku, odhalí kokosově bílé zuby a konečně si stáhne džíny až ke kotníkům. Pohled zaboří do slabin, z nichž visí nalité mužské pohlaví. Řekne k svému obrazu: "Já jsem ten, který jsem." A v kanceláři nadnárodní společnosti mezitím mladík z tramvaje myslí na platinovou krásku z rána a pobolívá ho přitom srdce.

Kamarádky

Krouží Letnou a povídají si, dvě kamarádky. Celé v černém, hebounké, vlásky jako peříčka, elegantní, trochu hlučné. A slunce jim je vhod, potulky opuštěných žen jsou tak veselejší. Jedna druhé říká, jakou měla snídani, a druhá že taky měla pořádného červa. Dvě kavky nad Letnou.

Někam k podvečeru

Kraj mléka a strdí už mu zas zesládl. Stíhačka velitele Vojty zvířila podzimem znavené listí a vzápětí se dotkla nebe. Přímo za sluncem, ohlásil svou trasu řídící věži. A sotva se dlouhá mléčná pěna po kerosinu rozptýlila, stíhačka zas vířila listí. I v Barceloně ho bylo dost. Na La Rambla Vojta pojedl jamón a olejový lilek. Pak se vydal gotickou čtvrtí k moři. U kostela St. Maria del Mar ho vzal solný opar nostalgie. Úzkými uličkami došel k moři právě za soumračné chvíle. Rackové kroužili k poslednímu lovu, v dálce pluly ohromné lodě a v chladnoucím písku sedělo několik mileneckých dvojic. Obzor a tváře dívek braly červánky, blížila se hodina lásky. Velitel stíhačky Vojta se vydal pláží jen tak někam k podvečeru.

Kráska a zvíře

Zrzka a její buldok. Vyšli si Letnou, taková dvojka z pohádky. Jak to asi mají doma, dumám zasněně. Navečer, když se jde mýt a pak se nahá promenuje bytem, ještě s kapkami na zrzavém chomáčku uprostřed klína, jemu z tlamy teče dlouhá slina.