Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Ovlivněný

02. 11. 2019
4
6
552
Autor
DN

Nervózně čekám odkud se zase vynoříš. 

Jen zaslechnu tvůj vtíravý hlas, celé mé tělo ochromí. 

Asi bych ten stav mohl směle označit za agónii. 

 

Podsouváš mi myšlenky.

Nikdy by mě nenapadlo, že se jednoho dne probudím a zjistím, že má rozhodnutí jsou tebou natolik ovlivněná, že už ani nejsou má.

Myslel jsem, že se tě zbavím.

Zabiji tě nějakým chemickým koktejlem, ale to jaksi nevyšlo. 

 

Otevírám soubor nazvaný první vzpomínky, a když zjistím, že tam nejsi, zalije mě úleva (nejsi se mnou totiž spjatá od narození), ale jen přejdu o pár složek dál, už vidím první náznaky.

První ovlivněná slova.

První ovlivněné krůčky.

Kdybych tak tehdy věděl, jak snadno se ti dalo předejít.

 

Spolkla jsi mě. 

Spolkla jsi všechno, co mohlo být dobré. 

Neznáš pojem naděje, ale já ano. 

To naděje, ten měkký polštářek tlumící náraz, mě chrání.  

S její záštitou tě hodlám přežít, alespoň do další dekády. 

 


6 názorů

DN
05. 02. 2020
Dát tip

Děkuji. :) 


Lakrov
04. 02. 2020
Dát tip DN
Dobře se čte tahle nesmělá "stížnost", lamnentace nad nerovnoprávným soužitím. Možná se v ní leckdo pozná, ale stejně tak by se ten leckdo mohl spatřit i na druhé straně.

DN
03. 11. 2019
Dát tip

Děkuju :-D


tak hodně sil... :)


DN
02. 11. 2019
Dát tip

Moc děkuji. :) 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru