albert má svátek // svět, v němž žijeme

Ležatá osmička napsala teleskopické prachovce. Kde to žijeme? Pane Daniel?

"Takže nevíš, co to pro mě znamená, ale rozhodně si to o čtenáři nemyslíš. Inu..." - tak přesněji: nevím, co pro tebe znamená "líné psaní blízko k pylu" = tvé vzletné vyjádření. to, že je čtenář debil, si nemyslím.

tyhle texty vznikaly ve stejný době jako ostatní albertcykly, takže před víc než dvěma lety. nicméně mi přišlo vhodný je sem dát na završení těch cyklů, vzhledem k tomu, že včera měl albert svátek. můžeš uveřejnit věc jakkoli starou, pokud pro tebe bude stále něčím aktuální. s alibismem to má společného co?

mimochodem si tím i zjišťuju, jestli má tenhle způsob a výsledek "schopnost" mluvit k nějakému čtenáři mimo ten "můj" časový rámec, nebo je to jen prchavá záležitost. stejně jako mě zajímá, jestli texty o "albertovi" dokážou mluvit k nějakému čtenáři, aniž by znal jejich kontext - k čemu a komu se vztahují, kdy vznikaly a proč atd. -- mě celkem udivilo, že ty texty mě bavily i po letech. možná ale po deseti letech mě už podobný hry bavit nebudou.

"Tohle není nabourávání vlastního přístupu k psaní. Tohle je tvůj přístup k psaní." - pro mě je celá "prachovka" způsob nabourávání mýho přístupu k psaní. prachovka "pracuje" s větší spontánností, absurditou, karikaturou, hrou s blbostí (mou vlastní, samozřejmě) a dalšími "věcmi", které jsem popsala v předchozí reakci. a je (a bylo) pro mě přínosné zkoušet si vytvářet něco jinými způsoby, než jak je pro mě "běžné a zažité". něčemu se tím učit. pro čtenáře je tato informace nepodstatná, i když je možné, že i čtenář, pokud je autorem, si rozvíjí nějaký způsob psaní dlouhodobě, a do jiných "stylů/nestylů" občas "zajde na procházku" a nakonec se to může vzájemně ovlivňovat a dál jeho psaní proměňovat.

"A protože tohle je šunt, za kterým si ani ty sám nestojíš, ale přesto ho uveřejňuješ, asi teda souhlasíš, když opakuju, že máš čtenáře za debila. I když máme problém to přiznat. Je to horká kaše, kolem které chodíš na procházku, ale na bydlení to není, ne!" - může ti to připadat jako šunt, to je fajn. kdybys chtěl, můžeš mi říct svoje "výtky", pokud máš nějaké konkrétní - nebo ti vadí prostě ten způsob, střih a tak? jestli máš čas a chuť, klidně se rozepiš. mně ty texty přijdou i po letech relevantní a pořád nevidím důvod, proč považovat čtenáře za debila. původně jsem si myslela, že ti připadá k čtenáři neuctivé to sestavování textu z převzatých útržků, titulků, atd. - mně takový přístup přijde v pořádku a je relativně častý, může být zábavný a může z něj něco vzniknout. takže jsme si asi neporozuměli - ty považuješ za nevhodné uveřejnit starší text? přijde ti, že uveřejněním staršího textu jsi k čtenáři neuctivý? proč? -- poznámku o "procházce" do jinýho psaní jsem vztahovala ke všem textům, co mi tu visí. samozřejmě záměrem textu vždycky je, aby fungoval "ve svým rámci, ve svých vlastnostech", takže prachovčí text se bude lišit od jiných textů, které mají jiný přístup a jiné vlastnosti. textům, ve kterých "potřebuju bydlet", jde o jakousi pomalost, přibližování se věci, fyzickou přítomnost v prostoru, reálný prožitek a jakousi pevnou strukturu s větším důrazem na jazyk, na jeho možnosti, nenápadný vrstvy. prachovka naopak bere buď převzaté věci a "pohazuje s nimi", nebo vytváří jaksi "zrychlený", deformovaný svět, kde se "lidi mění v síť krámů a nebo to tak jenom vypadá", a který by měl stát na tom, co už jsem popisovala, zjednodušeně řečeno teda na hře. to ale neznamená, že bych ten svět považovala za šunt, jen má jiné vlastnosti, jiný "řád", v rámci něj by ale měl fungovat. snad je to srozumitelné.

to si o čtenáři nemyslím, ležatá osmičko. nevím, co pro tebe znamená tvé vzletné vyjádření. můj pohled na tyto texty je zhruba takovýto: první text není napsaný, ale sestavený z kopírovaných útržků, což by mělo být zřetelné. druhý je napsaný se záměrem znejasnění postav a vytvoření rychlýho střihu. pravda (pro mě) je, že mi tyto texty (a obecně texty pod prachovkou) nezabírají moc času, beru je jako relax, hru, ironii, hledání (si) hranic etičnosti v tom kontextu, nabourávání vlastního přístupu k psaní, a tak podobně. je to způsob psaní (nebo sestavování), kam si chci občas zajít na procházku. není to způsob psaní, ve kterém potřebuju bydlet.

Byl ničí, už sedm let je náš a nedala - samozřejmě.

dík všem za čtení. albert se včera vrátil z uspávání studentstva tak strhaný, že ani do billy nechtěl jít.

musaši, souhlasím, že ve druhé dásni je příliš mnoho slova albert, a taky souhlasím, že je to záměr. na bumbrlíčka se podívám.

goro, předpokládám, že bys bertíka spíš nedala než dala, i vzhledem k tomu, že je to váš pes a ne ničí pes. jen potřebuju podotknout, kdyby to náhodou bylo nejasné, že albert je moc hodný a psovi by nikdy neublížil. chová hmyz a moc hezky se o něj stará. a taky, albert je krycí jméno. mám takovou vizi města, kde se všichni muži jmenují albert, všichni žijí na (relativně širokém) okraji a všichni se chtějí dostat do centra, kde, podle pověstí, je stále čerstvý vzduch, tráva zelená, a především tam není žádný albert.

první mě bavila.

druhá už méně.

(albertovi k svátku můžu dát maximálně tip, i když teda nevím, k čemu mu bude)

Před chvilkou jsem autorce jménem Bumbrlíček psal, že její básnička vypadá jako když pejsek s kočičkou vařili dort.(Pokud jsi později narozený- pejsek a kočička vařili dort v jedné pohádce od Josefa Čapka.) Tvá básnička - ta první - ovšem rovněž vypadá jako když pejsek s kočičkou vařili dort. Zatímco ale u autorky jménem Bumbrlíček to záměr nebyl(spíše šlo o jakýsi málo povedený humor), u tebe to záměr byl. Podobný pocit kokteilu stupidity mívám, když v době reklamy přepínám programy : absurdita na entou.  Ano - naše tzv "civilizace" je absurdita na entou, takže za první básničku tip. V té druhé je na můj vkus příliš mnoho sprostých slov.

albertovi bych dala co proto :) ale jen maličko, aby si zvykal - proto/nový dárek

bavilo moc

Albertovi bych /ne/dala našeho psa. Bertíka.

Dobrá koláž.

laskavý (ne)čtenáři, nevíš, co dát albertovi k svátku, až se vrátí ze své každočtvrteční práce? vzít ho do billy?