Na hoře bez

Jo; také jsem byl (cca 1997 -2002) několik let členem horolezeckého oddílu :), ..., ale tohle se mi naštěstí nestalo.. .:)

Lezení na Nanga Parbat

dokázal dost pěkně zbabrat,

od duchů hor dostal kapky,

že si obul jenom žabky.

Oblékl si teplou mikču,

že prý zvládne Makču Pikču.

Pak se toho trochu lek.

Akle jako správný rek,

zvlád Venušin pahorek.

Vím, proč s sebou na Makalu

nese fíkus, tahá kalu,

na vršku si posedí

v útulnějším prostředí.

Čudla - děkuji moc.

Další rada jeho tchýně,

v dobém duchu rádoby:

"Radši zalez do kuchyně

a poumývej nádobí.

Tam se ti nic nestane

ty nešikovnej křupane.

Dej pozor na nože špišku

a nelez navrch na poličku."

„Ježkyně? Nein, Lada, sorry.“

Lézt tam dolů nechce Reinholt,

o nich Messner nemá šajn holt,

jeho láskou jsou jen hory.

Měl se držet rady tchýně

a vlézt radši do jeskyně.

Tam, i kdyby ztatil kšíry,

tak by nějak vylez z díry.

Na Lhoce teď sedí plačky,

ztratil všechno – cepín, mačky…

já se divím enormně,

Messner není ve formě.

Alegna - děkuji moc - taky to nikomu nepřeju.

               Ale bylo ve zprávách na Nově, že snad už slezl.

chudák :-(,  to nikomu  nepřeju

Sršáň - děkuji moc.

Gora - děkuji moc.

Děkuji moc Romane za milý komentář.

Stojí smutný na Bezdězu,

drží se černého bezu.

"Jestli někdy dolů slezu,

už sem víckrát nepolezu".

Pak si vzpoměl na Boriše,

co se o něm v knize píše.

Ten si prý ví se vším rady,

nemusel bych zůstat tady.

Rozhlíží se po lučinách,

občas trochu závrať mívá.

"Boriš umí po skalinách."

To se v jedné písni zpívá.

Bezděz

aleši  - děkuji moc. -

To musí být děs.

Na hoře bez.

Nahoře bez.

Na hoře Bezděz.

bez vybavení na hoře Bezděz...