Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLípa
Autor
Matschka
Běžím a běžím,
rozbil se mi svět,
běžím a běžím,
není cesty zpět.
Zběsile mi srdce tepe,
myšlenky se rozdělí...
...a v zahradě u kláštera
lípa tiše ševelí.
Listy jak hedvábí,
kůra je tvrdá,
stojí tu vztyčená, pevná a hrdá.
Shlíží tu dokraje,
poutníky provází.
Ty, co jdou poprvé
i ty, co odchází.
Zeptej se na radu,
jen nebuď nesmělý
a pak jen poslouchej,
jak tiše ševelí... ševelí... ševelí...
6 názorů
To jo, ony nás pozorují, jako my rybičky v akváriu, ale občas poradí...
jj, ty stromy nás mají tak trochu na háku ... nelze, než jim tiše závidět :-)
To je přece krásná kritika, vyzdvihne to dobré, poukáže na to, co je třeba vylepšit, posune Tě dál a nevezme chuť k další tvorbě.
Radovan Jiří Voříšek
11. 02. 2020máš dobrou reakci, nečílíš se ... to je moc dobře
s chutí proto dávám tip
Děkuji, Radovane, potěšilo mne, že sis to přečetl a zamyslel se nad tím. I já se zamyslím...
Myslím si, že to není volný verš
jsou tam hezké části, třeba poslední 4 řádky
Ale jsou tam i místa, která by chtěla dopilovat.
Třeba první 4 verše mi přijdou hodně dětské
dále verše: kůra je tvrdá / stojí tu vztyčená, pevná a hrdá - tohle mi přijde nerytmické, jakési nevyvážené a zbytečně moc (zdlouhavě) popisné
Ale jen piš a piš, skládej, vylepšuj. Ať se daří