Vytrženo z kontextu

Doteky ledových rukou. Jako by nepatřily mně.

 

Posun.

 

Jaké to je cítit bezpečí?

 

Oprav mne.

 

Hromadím myšlenky.

 

Lidé a reakce. Rozděleni a zařazeni.

 

Obnovení.

 

Rozrušení. Intenzivněji.

 

Žijeme sami se sebou. S docela neznámou osobou. Neznáme své hranice. Propadáme panice. Nic se neděje. Místy za závěsy prosvítá naděje. Chci tě znát. Tvá slova zachytit. Tvůj úsměv si založit do diáře.

 

Vidím to všechno nějak z dálky. Jakoby se mne to vůbec netýkalo. Zvláštní.

 

Tyhle chvíle ve mně zůstanou. A pak se mění v bolest. V chladný rána. Promlčená slova. Bezduché dny. Osamělý večery. Tichý křik. V dehet na plicích. Ve špínu v ulicích.

 

Projevy náklonnosti.

 

Tichý dotek. Slyšitelný pohled. Němé slzy. Všeříkající ticho

 

S.mysl za závěsy.

 

Neslyším tvá slova, jen tupé údery.

 

Zaschlá krev na rtech.

 

Odpovídající odpovědi.

 

Někdy s tebou lidi dal nejdou. Prostě se zastaví nebo odejdou.

 

Trolej, jako akvárko. Plná němých tváří. Lapáme po dechu.

 

Přemýšlej o tom, co říkáš. Nebo mluv o tom, nad čím přemýšlíš.

 

Jediné, co jsem si přála - abych se dohromady zas dala. Víc dávala než brala. Někým lepším se stala.

 

Zbyly nám jen tři cigarety a spousta milování.

 

Naprosto vědoma všeho.

 

Už nechci být mou součástí.

 

Přemožena smutkem.

 

Zmítám se. Jako by padala vesmírná mlha.

 

Neutírej skvrny na mém stole. Mají význam.

 

Nedotýkej se.

 

Poslouchej šum gramofonu.

 

Sklíčení.

 

Vzdaluji se pomaleji.

 

Neproniknutelné.

 

Dennodenně míjím sama sebe.

 

Nezranitelnost.

 

Je mi to všechno líto, ale nelituji toho.

 

Strach z lidských pohledů.

 

Tolik si toho jen namlouvám.

---