Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNa výstavě starých mistrů
Autor
egil
Na výstavě starých mistrů procházíme sály.
Plátna jsou tu pomazána nejsvětějším olejem
(s nezbytností nejvyššího
ochranného faktoru). Svatý leze z vaty; tváří se, že chce!
Svalovci se lesknou, ženy v kyprých křivkách
zakřivují
umělcovy frustrace.
Všechny stěny osazené –
šerosvitem, matným třpytem; bují božské výlohy.
Naše škoda, škoda pro nás,
nevěřící psy! Čteme okna, jako se čtou
maskulinní komiksy.
Okázalost dokáže být velmi často únavná.
Na výstavě mistrů světla – sál je přímým přenosem
z olejnatých časů strachu;
odlišných či jinak stejných? Nevím jistě…
Stejní hráči, jiné hřiště. Je na čase přepnout kanál,
porovnat, co hrají v ráji – na nádvoří, v mobilech.
9 názorů
"cenné tipy už se ti sypou a patolízalové se můžou strhat se svými věrohodnými ódičkami. Ahoj."
O textu si můžeš psát celkem co chceš, nicméně statní hodnoctící autory příště neurážej, ok? Protože jinak mě k onomu tvému "setření" napadá předpona "vy-", jako jestli sis třeba někdy zašel. Tvoje invektivy jsou fakt zbytečné. Beru, text se ti nelíbí, můžeš jej kritizovat jakkoli - ale povyšovat svůj status tím, že budeš urážet ostatní - to ještě žádnému kritikovi kredit nezvýšilo. Ahoj! :-)
Čtu, jak nejpozorněji umím a až po maskulitiní komiksy včetně, jen chválím. Za pozoruhodné či stěžejní verše považuji obrazy o svalovcích a kyprých ženách coby reflexi umělcovy frustrace, a pak zejména verš o našem čtení oken. Ten je pro mne dominantní. Tady by mohl být klidně konec.
Pak mi ovšem překáží verš o únavné okázalosti. Jednak mne vyvádí poněkud z rymu, ale v podstatě jen doplňuje verš o svalovcích a kyprých ženách.
Následující část je obsahová nadstavba a posouvá celý text do smysluplného celku. Snad jen, čistě subjektivně, mne provokuje obraz se strachem, který sice do kontextu sloky zapadá, ale zdá se mi, že je mi podsouván, prostě mám problém spojit si tak vyhraněnou emoci s výtvarným zobrazením postav.
Poslední sloka představuje třetí linku textu a mám pocit, že jakoby lehkým tónem textu odlehčuje, ale možná by bylo lepší ponechat na čtenáři, jak se s předešlým obsahem vypořádá.
"...aniž se zaryje hlouběji do útrob šosáka, jímž jako by býval byl autor sám; a tak na mě text působí nejen vrcholně nudně, ale i vylhaně."
Tahle dikce je mi povědomá, myslím, že tě poznávám, ale jestli nejsi Starej Rendl - pak omluva! :-)
jsem se fakt zaradovala, že ti budu moct konečně nedat tip :) nejde to - protože mě to na druhé čtení začalo bavit, že ten pohled chápu ... jednou jsem usnula k všeobecné nelibosti na koncertě irish dew - svatokrádeeež - tak ten pohled chápu:)
Zajímavé postřehy, které se vymezují proti konvencím... to ne v nadpisu je skutečně ne?