Snílek

Otče,

mě tak láká

osedlat si draka

a vydat se k severu.

Co to tlacháš synu,

snad ses napil blínu,

dej prasatům do džberu. 

Otče,

mě nyní láká

též cesta vojáka,

slávy se tak doberu.

Co to žvaníš synku,

mysli na maminku,

skončíš tam na maděru. 

Otče,

mě zase láká

hůl, mošna tuláka.

Pryč z ubohých poměrů…

Co to říkáš, hochu,

zamysli se trochu.

Chceš mít prázdno v banděru?

Otče,

mě neláká

dřít se u sedláka

bez možnosti výběru…

A když snílek ráno vstal,

velice se radoval:

„Dnes si kosti oberu…“