Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNikdykde 26.
Autor
Benetka
Od rána si prozpěvuje Bůh Pan:
Chtěl bych se jmenovat Jan!
Oproti tomu Slávek nemá na zpěv ani pomyšlení. Po tisící a jedné další probdělé noci je vlastně rád že je rád. Po ránu se soustředit na řízení a nebourat. Pak v zaměstnání normálně fungovat. ZLATOHNĚDOU nepotkat. Nevidět. Nemyslet. Necítit srdce. Ostatně co se týče zpěvu stejně by nedokázal překřičet kolegu od mašiny která dělá kravál jako kráva ale on ji stejně přeřve. Slávek ani neslyší co právě hrají na rádiu BEAT nicměně s nefalšovanou falší kolegou řvaný refrén Průůůša je úchyl říká naprosto vše. Prostě kdekdo je úchyl. Nebo aspoň blázen. Tak jako Slávek. Po více než třech měsících byl na sezení u své cvokařky. A za tu pauzu může hen ten oný údajný vírus. No budiž. A jelikož je hodina časový úsek velmi relativní v ten den byla hódně krátká. Takže pokračování snad příště. O Té která mu nedá spát...
Slávek si ve svém skládečku vypnul klimu. Ale u strojů jede jak se řiká na plný koule. Když už tam musí jít tak mu tam je dokonce zima. Teď v létě... Ale zato si otevřel vrata a kouká se ven na stromy na trávu na kosy na veverky a na letadélko káně. A taky na vítr a na mraky a na déšť. Hlavně se do toho moc nezažrat že - říká mu právě šéf. Hele - přijelo ti tam nějaké auto - asi pro zboží řiká mu poněvadž jej právě poctil svou návštěvou. Vidím nějakou blondýnu. Áha řiká mu Slávek - ta bude s firmy EUcom. A šéf pravil - tak tu zrovna nemusim - neni hezká! A právě v ten čas Slávkovi bleskl hlavou Einstein a relativita... Slečna/mladá pani jezdí pravidelně a není ošklivá. Opravdu ne. Možná malinko oplácanější vzhledem k věku ale nic tragického. A je milá a usměvavá. Ale šéf to vidí jinak. A tak mu Slávek odpoví - mně se líbí. A navíc - já už si nemůžu vybírat. Musím brát to co je! Pokus o humor. Možná trapný ale nešť. Jenže šéf z toho projistotu vycouval a zmizel jako pára nad hrncem. A z auta pak vystoupila úplně jiná bloncka. Vysoká pohledná štíhlounká a s copánkem. Ale to šéf už neviděl. Dobře mu tak! Já jsem s firmy Víno Císař a jedu si vyzvednout zboží. Volala jsem před chvilkou a tak ani nevím zda to již máte přichystané?! Ale Slávek ji ujistil že má. Vy jste ale rychlý! To mám radost! A Slávek odvětil jen že blesk je jeho pomalejší brácha... Cha cha! Pak měla na příslušný papír umístit svůj autogram a začala psát. Vprotřed psaní se však začala smát a začala zuřivě škrtat to co již napsala. Víte? Já se před pár dny vdala a stále si nemůžu zvyknout na to že už mám jiné příjmení! A Slávek se musel smát spolu s ní.
Skutečnost že Slávek stihl přichystat ono zboží se odvíjela od toho že zcela promptně zareagovala ZLATOHNĚDÁ a osobně ihned přinesla zakázku do skládečku. A Slávek se při tom vyvaroval dívat se Jí kamkoli jinam než do očí. A přišlo mu že je má krásnější než kdy dřív. Je-li to vůbec možné?!
NIKOMU SE ANI NESNÍ
ŽE MÁŠ OČI JAKO LESNÍ
MED
Přitom se Slávkem prohodila pár vět. Podívej Slávi: Dnes mám taky přívěšek - jako ty! Na vysvětlenou: Slávek nosí zlatý řetízek se svým znamením zvířatokruhu ačkoli tedy váhy zrovna moc živé nejsou... Nu což. Je to dárek a zároveň památka na maminku. Pak ZLATOHNĚDÁ přistoupila blíž a odhalila svou hruď. No nádhera - buď jak buď! Na koženém řemínku byl malý perleťový kroužek. Není to hezké? Zeptala se jej. A Slávek odvětil: Je. Stejně jako Ty. Ale Ona snad neslyšela a tudíž nereagovala. A nebo dělala že neslyší. A ani nikdy slyšet nechce.
To bylo včera.
A dnes...?
Slávek si už nebere žádné servítky.
Čau Slávi! Ráno ZLATOHNĚDÁ zahalekala jako obvykle. A Slávek Jí odpověděl ale ne už jako obvykle. Dnes Jí řekl:
AHOJ KRÁSKO.
Ale Ona opět snad neslyšela a tudíž nereagovala. A nebo dělala že neslyší. A ani nikdy slyšet nechce.
Potom Slávkovi volala Její komoditní kolegyňka. Pochopitelně jak jinak než s předůležitými informacemi. A ještě tě předám ZLATOHNĚDÉ - chce tě. A Slávek do telefonu odpověděl: Ale já ji nechci.
LHAL!
KURVA LHAL!!
A LHÁT SE NEMÁ!!!
Chce Ji. Moc Ji chce. Jakkoli ví že je to jen iluze a marná lásky snaha. A pochopitelně věděl že jej v kanceláři z odposlechu slyší a tak když komodita předala telefon první co Slávek uslyšel bylo: Co to mělo znamenat že mě nechceš?! No co... Ach. Ale JÁ za tebou ještě příjdu! A mám ti přinést koláč? Už zase? pomyslel si Slávek. Nee... Jen k vůli mně nemusíš. Ale JÁ příjdu! No a přišla a přinesla ovocnou buchtu. Ona totiž říká koláč snad úplně všemu... A potom přišla snad ještě stokrát... Slávi - kde jsi?! Slávek měl právě v ruce ruční stretch fólii a skrze její dutinku se na Ni z dálky díval. Jakoby dalekohledem. Zasmála se tomu. A pak doslova poručila: Pojď sem! Jooo... Příjdu... Ale musíš mi slíbit že mi nic neuděláš!? (Čili naprostý opak toho co cítil - on by jí moc rád něco udělal!) A co bych ti jako měla udělat?! No... Já nevim... Možná že krom toho že jsi čarodějnice jsi taky UPÍRKA. Já za Tebou příjdu a Ty mne vysaješ!
Ale ne! To není můj styl. To Já nemám ráda.
Dnes tedy ne dnes se Slávek nezeptal ale možná že už příště.
Pověz mi:
CO MÁŠ RÁDA?
2 názory
:-)) ty se tak dobře čteš
jakobyste se zlatohnědou tančili namlouvací tanec lásky
ten Slávek je ťuňťa.....a ZLATOHĚDÁ si pohrává....chjjjj.....už by se měl rozhoupat... a přitlačit.....ať ví na čem je ne?.....nebo mu to tak vyhovuje to se určitě dozvíme.......*/**************