Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMami!
01. 07. 2020
4
6
501
Autor
DN
Tvoje traumata zatížila můj dech.
Tvůj strach se vetkal do mých tkání.
Úzkost propíchla srdce.
U tebe pod srdce, jsem všechno vsákl jako houba.
Nikdy jsi mi neukázala lásku.
Tolik jsem tě potřeboval, ale ty jsi nevnímala.
Tolik bolesti jsme si mohli ušetřit.
Takhle kvetla zrada a nenávist.
Co se to stalo?
Čím jsem si to zasloužil?
Proč jsi mě nedokázala milovat.
Prosím řekni mi důvod, ať můžu konečně spát.
Řekni, co jsem udělal špatně.
Kdo nás odsoudil do záhuby?
Mám strach, že mě nikdo nedokáže milovat, když to nezvládl člověk, který k tomu
byl předurčen.
Nevím, jestli se někdy budu cítit jinak, ale teď se cítím jako tenké průsvitné plátno.
Nevím, jestli někdy uvěřím, že si zasloužím lásku.
6 názorů
Evženie Brambůrková
01. 07. 2020Zrovna si připadám podobně. Vyprávím o tom svým blízkým a protože mne znají, chápou. Mluv a mluv a pokládej si otázky. A lásku si zasloužíme a hodně!!!
To přejde..., každý z nás tyhle pocity určitě důvěrně zná.
blacksabbath
01. 07. 2020Vykřič to......křič!!!!!....lásku si (každý) zasloužíš........*/************