Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Lidmila

02. 07. 2020

995

Autor

Bačkovský

Lidmila

„Čtěte do mikrofonu, pomalu a zřetelně, na konci říkáme slyšeli jsme Slovo Boží."

Předříkává růženec, před mší rozdá zpěvníky.

Za jejích mladých let byl rohlík pochoutkou a lidé na poutích zpívali.

Napadlo ji, jestli by neměla sražená zvířata podél silnice pohřbívat, stačilo by kousek od cesty.

"Přece jenom, jen tak projít?"

Lidmilo, rád bych pro Tebe napsal opravdovou báseň.

9 názorů

Radovan Jiří Voříšek

02. 09. 2020

Dát tip

sedne mi to, krom závěrečné otázky, se kterou si nevím rady

když přemýšlím nad vnitřní vazbou, co k čemu patří, tak mě napadá toto:

První verš - uvozovky - které by měly znamenat přímou řeč. Tedy asi její přímou řeč, když je to o ní. Stejně jako je ve čtvrtém verši. Kde to sedí už tou první osobou jednotného čísla. Ale první verš nesedí, neboť jde o 3.osbu jednotného čísla.

Jako celek mi to přijde ve stylu - popis očima dítěte, které si všimne detailů - jakési střípky Lidmiliny - její kostelní služby, pak rohlík, ... ne, že by mě to nebavilo ...