Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBolestné krůpěje
Autor
Riman
Na prahu kostela
nikterak velkého,
leží tu mašlička.
Mašlička děvčátka,
děvčátka zkřehlého,
maličká dušička.
Sedí tu samotná
nemyslí na štěstí,
na lásku, na dětství.
Svými slzami,
průhlednou bolestí,
obrázek nakreslí.
Tomu, kdo měl ji rád,
kdo ukládal ji spát.
Kdo vyprávěl pohádky,
zpravoval ohrádky,
odešel do války,
někam tam do dálky.
Nebo té, co zpívala,
vlasy jí hladila,
večeře vařila,
rady jí dávala,
proti všem chránila,
na odpor se stavila,
o svobodu snažila.
Z cely se nevrátila.
Děvčátko drobounké
zpívá jim písničku.
Prosí je, aby se,
zas jednou zjevili,
snad jen na chviličku.
Kostel je rozbitý
obrostlý zlým klestím.
Svateb je pomálu,
lidi sem přichází
v dřevěném futrálu.
Zítra ho zbourají
stopy též zahladí.
Není tu prostoru
pro lidskou víru.
Děvčátko usíná,
slzičky schnou.
Tvářička zsinalá
se stává úsměvnou.
Už vidí chudinka,
maminku tatínka.
Už není to jen vzpomínka.
Celá je již rodinka.