Povedlo se

Pavel přejel očima přes notebook, kde se objevil obrázek telefonu, který se rozdrnčel. Jeho první myšlenka byla: „Neber to, stejně ti nikdo nevolá.“

Podle internetové adresy poznal seznamku, na které si před půl rokem vytvořil profil. Doteď mu nepřišla jediná zpráva (kromě dvou reklam na stylové vaginální erotické pomůcky od firmy Gekon), tudíž neočekával, že zrovna on zaujal jistou Sandru_23 natolik, aby mu sama zavolala.

„Prosím,“ přijal hovor, aniž by zapnul webkameru.

„Ahoj Pavle. Neukážeš se mi?“

Zřejmě by měl popadnout notebook a nafilmovat ze všech stran svůj útulný byt (který se skládal všehovšudy z jednoho pokoje). To však nešlo. Jeho byt byl všechno možné, jen ne útulný.

Neumyté talíře, na nichž hodovaly mušky, ze kterých stékal na podlahu sliz. Uvadlé kytky s hnijícími květináči. Špačky od cigár nasázené do broušené vázy po mámě.

„Blbne mi kamera,“ zalhal Pavel. „Koukni se na fotky na profilu.“

„Fotky jsem už viděla,“ řekla Sandra zklamaně.

Upřeně pozoroval její obličej. Sandra byla štíhlá brunetka se zářícíma zelenýma očima a nakrčeným nosíkem. Když mluvila, vypadalo to, že se musí s každým svým slovem pomazlit, než ho vypustí z pusy.

„Zaujal tě můj profil, nebo sis potřebovala z někoho vystřelit?“

„Co je to za otázku?“

„Promiň, možná blbnu, ale co holka jako ty dělá na seznamce?“

„A co dělá na seznamce takový fajn kluk?“

Fajn kluk. To znělo, jako by mluvila o někom jiném než o Pavlovi, který zklamal kdekoho. Mámu, když nedodělal školu, našel si podřadnou práci ve skladu a prohlásil, že nechce mít děti. Manželku, kterou opustil kvůli sedmnáctileté raketě.“

„Fajn kluk si hledá fajn holku. Nevěděla bys o nějaké?“

„Věděla. Ale můžu nabídnout jenom sebe,“ zasmála se.

„Co ráda děláš?“

„Ráda chodím na procházky. Miluju plavání a luštění sudoku.“

„Chodil jsem plavat dvakrát týdně, ale to už je dávno.“

„Klidně půjdu někdy s tebou,“ navrhla.

Pavel se zadíval se směrem k lustru, přes který byl přehozený provaz se smyčkou. Jestli mu osud dává poslední šanci, proč ji nevyužít?

„Uvidíme se zítra?“ zeptal se.

„Jasně, že jo.“

Když se Sandra odpojila, začal se Karel plácat do kolen. Broukal si melodii z Pretty Woman a po tváři mu tekly slzy.

„Povedlo se. Nepoznal to,“ opakoval si jako magické zaklínadlo.

„Sázka na internetovou seznamku se vyplatila. Taky jsem si na ní udělal profil, jeden nikdy neví…“

Léta dřiny, která ho pohltila a odloučila od rodiny – dokonce musel bydlet na koleji, i když mu bylo přes čtyřicet, aby mohl dokončit svoje bádání, nesla ovoce.

To, že Sandra měla mimiku a gesta pravé ženy, bylo uspokojující. Jeho úspěch však spočíval v tom, že jí dokázal vtisknout inteligenci a zároveň konverzační dovednosti člověka, čímž posunul umělou inteligenci o světelný rok dopředu.

Kdyby mohl Sandru políbit, udělal by to.