Vzývání jasného dne

FORMA HLASOVÁNÍ: přímo pod 3 vybraná díla napište Hlas nebo Dávám hlas.

 

Tipy se rovněž mohou dávat dalším básním, na něž nevyšly 3 hlasy, ale do závěrečné rekapitulace se nepočítají! Diskuse nad díly je vítána!

AUTOŘI, vyčkejte prosím s vystavením své básně na vaši autorskou stránku až PO VYHLÁŠENÍ a přiřazení básní k vašim nickům, děkuji!

 

Období dešťů jistě skončí

jasný den čeká za dveřmi

stačí je otevřít

a pozvat ho dál - snad

se ho dočkám i já

opravdu doufám

že jednou přijde

mile se usměje

a bude - vím to

když ne věčně

alespoň občas

hřát...

 

Běžíš-li podle řeky

snažíš se běžet s ní

a i když jí nestačíš

zkoušíš to znovu a zas.

Zkus to i tentokrát

a uzříš-li podanou ruku

chyť se jí.

 

Tak nebreč a pohni kostrou

mrzoute ukňouranej

a vyvaruj se chyb

bude líp uvidíš

tvůj jasný den se vrátí

jen probůh neusnout

na vavřínech s lahváčem v ruce,

to se nevyplácí.

 

Dychtivý pohled jako hladovej pes

v břiše místo kusu žvance kamení

umýt se oholit dát trochu do pucu

obléknout šlohnuté kvádro

naleštit prošoupané botky

z umělé kůže – nuže:

 

Co s tím.

Zbavit se

pocitu viny studu

nahoty malosti

hnusu nad sebou samým

strachu pohlédnout

druhému do očí

abys v nich náhodou

nespatřil své.

 

Padej pryč! bezejmenná existence!

Svou roli slušného člověka

neumíš dost dobře hrát!

Děsivé prokletí

vláčí se s ním a on-

bývalý frajer až na půdu

dnes hromádka neštěstí

zcela bez skrupulí

táhne se ulicí bos

falešně svobodný -

 

a sám

 

 

---