Tady a ticho?!

:) jestli tam byl původně Vítr místo Tady - tak to možná bylo výmluvnější ... Ale takhle je to víc naposlouchané: Člověk tu prostě nemůže mít nikdy chvilku klidu ... :) Vítr je vítr - ale jen za mě

Přece se vracím, nakonec v hlavě uvízlo a uvízla mi tam i myšlenka ohledně té zdvojené lokalizace místa (která v prvním textu nebyla), nu, nikam jsem ji nedotáhla, myšlenku, tudíž jen další postřeh do prázdna. = Zda je či není ona zdvojenost právě zbytečná (samozřejmě v subjektivním vjemu).   

Majaks: Nesouhlasím, haiku i senrjú je forma jako každá jiná. Sám jsem zkoušel mnoho forem, sonet například. Psal jsem i volné verše atp., ale nepřijde mi, že by například haiku bylo snazší než sonet. I haiku je formálně značně podmíněné a vyžaduje specifický mindset. Podle Tvé poznámky to spíš chápu tak, že pochybuješ o platnosti haiku jako takového, a to mi připomíná, že bych měl ještě víc zapracovat na teoretickém ukotvení formy v našem jazykovém kontextu.

Stavaři se nezastaví ani v neděli za kuropění ... se nezastaví před ničím :D Líbí se mi, dá se chápat na mnoho způsobů

Silene, díky, překlep opravím. A děkuji i za odezvu. Není lehké se v rámci takové miniatury rozhodnout pro tu nebo onu verzi. Sám si často nejsem jistý.

Teď koukám, že PavelK komentuje dtto. Také jsem po stažení text znovu dohledávala, od této verze odcházím nehledající. Vítr a ticho je mi rozhodně víc silničářské.

(Pokud se hodí, v prologu překlep: úspěčná)

Možná nevyhovělo, ale to první se mi jevilo splavnější po poetické stránce. Nepůsobilo na mě, že počítalo slabiky, zatímco zde ten subjektivní čtenářský dojem mám, přitom slabičná situace je totožná, tj. první mi přišlo jako lepší počtení. (Pravdou je, že mi asi i více připomínalo tu situaci se "Vzpomínáme na stuhách": Můra73)

= Čili stále fajn, ale raději bych původní.

jakometafora: posílám odkaz: https://www.zirafafm.cz/musime-to-opravit/

Myslím, že jsi v první variantě měl "vítr a ticho" ještě jako haiku. Líbilo se mi to víc, dokonce jsem to hledal, když jsi to sundal. Ten obraz opuštěné stavby byl pro mne dokonalý. Tohle mi už takové nepřijde.

Maj.: Možná. Původně jsme spekulovali o tom, že stačí haiku jako takové a do poznámky napsat senrjú. Nicméně senrjú skutečně patří mezi tradiční japonské literární formy a je zároveň celosvětově rozšířené. Mj. i v ČR se mu věnuje řada autorů - tady na Písmáku velmi zdařilá senrjú píše hned několik lidí. Proto já osobně zavedenínové kategorie vítám. A určitě mám v plánu se senrjú věnovat i teoreticky, abych kategorii podpořil i jinak než autorsky.

u hlavní cesty...ticho zajistí....špunty do uší....:-))))).............*/*************

Díky, Aleši, takových textů by mohlo v Čechách vznikat stovky, třeba:

oprava cesty ---

sbíječku od silnice

věčně neslyším

Rezonuje...