Písmák Rozloučení
Končím tady, už jsem chtěl skončit k 30. 5. , ale ještě jsem si to chtěl nechat projít hlavou. Profil nechávám, vážím si vašich komentářů a děkuji za ně.
Ploužák
Říkalas nevím jestli tě tlačej víc mý kozy nebo mý břicho. nebo tebe mý břicho. a nechytej mě za špekya bylas nádhernákdyž rozhodilas vlasyříkalassem po dvaceti letech na bigbítua dneska žijutáhli jsme parketema hulákali na sebe"jak můžu se bránit. když má křídla jsou krví zalitá.
Zpráva o mé smrti
V nakladatelství Igor Indruch mi vyšla sbírka básní s názvem Zpráva o mé smrti. Jedná se o výběr z období před mým příchodem na Písmák. Připravoval jsem ji poměrně dlouho a na některé texty se z odstupem času dívám kriticky, ale je to asi dobré svědectví o mě, jaký jsem byl před pár lety. Mezi lidi jsem dostal zatím jen pár výtisků, docela mile mne překvapil příznivý čtenářský ohlas.
Jedna báseň
Brambory v řádcích jak písmenaa mezi řádky-kočičince.
Včera na pivu (pozdní odpoledne s hrabalovskými motivy)
Bouda stavěná z toho, co kdo přinesstavěl ji bratranecje po smrtivdova (švagrová) mi točí pivoa povídákolik bude potřeba kamionůaby vyklidili zahradua jeho synkolik bude potřeba náklaďákůaby vyklidili půdyvchází holkacelkem hezká jen zamračená-nemám tabákvypadne z nípřisedne ke mně a na stůl plácne tácekodezírám jí ze rtůzítra budou sázet bramborydvakrát týdně jezdí do diakoniejednou na vařenímá kluka z internetový seznamkyale moc jí nepíšetaky hodnýho tátuspraví jí kolo a budoujezdit na výletypřijíždí věčný cyklistaopírá svý kolo o boudu zvenčíjeho oranžovo černý cyklistický drestu bude (s ním) na věkyto je je jediná jistotataky, to že kdykoli přijdeš do kterékoli hospody v okolíbuď tam sedí nebo vzápětí přijede na koletakový dýško nikdy nedostanukomentuje švagrová televizní programtakový ti nedám, ale ňáký joplatímje večervracím se polma domůna obloze je žlutý a modrý pruh.
Moskevské kino
Seškrtaný program
zůstalo jen:
Moskva slzám nevěří -premiéra.
Nechutné senrjú
přinesli packupodívej to je z ferdy –zvrací obědsenrjú pro písmák –než jsem sladil formupraskly mi párkyje ráno, jdu spát –dva vořeši z kuchynězírají.
Mýlíte se!
Mýlíte se. tohle není agrese. jsou to sociální dávkycílenéna ty ubohéna ty poblouzněné, oklamanéna ty na scestív průměru5,45 mmmířípřímo do srdce.
Zednické senrjú
Křičí z lešení"co je to zas za bláto" –na tričku BOSS.
Puch pravé poezie
V jedné básni se tu objevil termín puch pravé poezie. Neni divu, že je cítit, odjakživa byla coura.
https://www. youtube.
Nad vodou
Letí divoká kachna. Tak nízko. a přece pírko nerozčísnedůstojné mlčenívodní hladiny.
Pár minut navíc
docela hladkéje topůrko sekyrky –prý voním dřevemposlední kouskyvánočního cukroví –pár minut navíc.
Pi neboli půvab
Pi je 22. obrazovým znamením čínského věšteckého orákula skládajícího se z celých a přerušovaných čar známého jako I-ťing. Jméno znamení je překládáno jako půvab. S přihlédnutím ke Konfuciovu výkladu bychom ho měli spíš chápat jako zkrášlení.
Podzimní slunce
v podzimním sluncimi na prst sedla vosa –zítra zemřeme.
Zákon karmy, Ty bramboro
Zákon karmydočista vypletá zahradaopřený o motykuslyším v temnotě klíčit semenaloňských a předloňských plevelůty z letošních květůvyraší, živené vitalitou čchina podzimkdyž ne, tak za rok
napřesrok
Ty bramboroOlamuji Tvé klíčeabys byla k užitkukdyž je olámu všechnyuž z Tebe nikdy nic nevyroste. Ty bramboro.
Made in czechoslovakia
Našla si ho v bazaru, kategorie 1Cznámky opotřebení, sem tam nějaká odřenina(někdo pro něj neměl využití)vyroben ve skromných podmínkách normalizacechronicky nenormálnížádné velké funkce, šedivý designpřes předpokládanou poruchovostměl být jediný na celý životmade in czechoslovakiasluníčko mu nevadíale bacha na vlhko a průvan. ještě může sloužit spoustu letstačí teplý fusekle.
Křižovatka
Milan (23), z malého města kdesi v Čechách, které až donedávna živila velká továrna, ve které pracoval jeho děd, otec a pro kterou se vyučil i on. Slavný podnik socialistické éry, mající kořeny ještě v první republice, však dnes, v podmínkách novodobého rozvíjejícího se kapitalismu skomírá. Tři roky po vojně do práce a z práce, každý den stejně, stejně jako jeho otec, stejně jako jeho děd. A poslední tři roky navíc nekonečné, zbytečné, nic neřešící dohady o tom, jestli se bude nebo nebude propouštět, jestli na výplatu bude 100 nebo jen 60 %.
Barvy
budu hledat na Tvé kůžico o sobě nevíšbudu lízatTvé ránybudu mezi rty zachytávatto co z Tebe křičívše cobylonebylomohlo býtmělo býtnebudeaž zbude prázdnovyliju do něj všechny barvy světaa budu se dívatjak se rozlévají do všech stran.
Haiku a senrjú s křesťanskou tématikou -výzva autorům
Dobrý den všem
Už třetím rokem jsem pořadatelem Noci kostelů v evangelickém kostele ve Chvaleticích. Jedná se o krásný nově opravený kostel na malé vesnici (původní Chvaletice, dnes Chvaletice, hornická čtvť). Příští ročník bych rád zaměřil na duchovní setkávání a v rámci tématu uspořádal výstavu haiku a senrjú s křesťanskou tématikou. Chtěl bych požádat autory Písmáka, kteří se tvorbě haiku a senrjú věnují o spolupráci.
Našla sis ke mně cestu
Sedím na lavičcev koutě na kanalizační jímcepozoruji v oknech domujak procházíšobývák, veranda, WCWC, veranda, obývákšplouchá to pode mnou.
Na stopu
Jsem jednička u pangejtuta holka dvacet metrů za mnouje jen dvojkajenže frajer v nablejskanym bourakuzastaví jípak couvnea otevře mi zadní dvířkavemete mě do Hradce. super tam jedu i jáříká ona a její očipřestřihnou ostnatý drátmezi námivšichni se smějemcelý svět se smějefrajer ji nabízí drinkjá svobodua nekonečnou dálkufofrem předjíždíme všechny trabantyi žigulíkyv Hradci frajer pofrčía my půjdemepo krajnici spoluvstříc zapadajícímu sluncivstříc nekonečné dálcevstříc bezmeznémumilováníza cedulí Hradecvystupujuslunce zapadlosámty dva frčí dál někam za hranice zaprášených dnído hotýlku Na konečnépočínatsvou láskua já jsem zas jednička- u pangejtu.
2x zahradnické senrjú
s rukama v hlíněv záhonu na kolenou –vyhlíží mrakyna horizontuse vlní hejno špačků –skandovaný potlesk.
Mezi nebem a zemí
sjetý výrostcipokřtili černou kočku –nekříží cestu.
Posečeno
dosedl čáp –a někde hodně v dálislyším traktorykříž a dvě lípyv posekaném poli –trojjediníhrčí sekačky –u plotu osamělápampeliškaopřená kosa –na strništi se třpytízátky od piva.
Návštěva
opravená zeď –a přeci si v ní čmeláknašel díruejhle návštěva –zavřenými dveřmi jdetolik mravencůstarou stodolouproletěly vlaštovky –serou na auto.
2x senrjú o dětství
klučičí oči –na půdě za trámemstarý bajonet
na cestě dívka –v ohradě se oddělilod stáda hřebec.
Náhlé prozření pravicového politika v dopravním provozu
Tenkrát na křižovatcezastavil jsem všechnyco mě následovaliTy, kteří měli svůj cílve stejném směrujako jáKvůli rozhodnutíuhnout dolevaa dát přednostprotijedoucím.
Návrat
S podzimemspravuji střechu svého domushora vyhlížím. Vrátili se mi. Srny a srncise vrací do zimovišť. A tamhle.
Proti proudu
napřímený tok –Žbluňk. Z trávy proti prouduvypluli jelci. Na půdu kočkámuleželou večeři –dole psí oči. Rozkvetly květy –na dně lahve od pivase motá sršeň.
Jaro 2020
nedočkavá včela odemyká květ tak blízko se přitoulal srnec plevel v záhonu provokuje jako v zimě kradou vrabci u slepic vůně odkud ji donesl vítr. všechno je stejné jako loni jen obloze něco chybí ty dlouhý bílý čáry .
Chráněné kulturní dědictví
Smrdí tu záchod. Tak voněly hospodykdyž jsme byli mladí.
Záhon ve střídavém verši
Včera bylo fajn počasí, tak jsem zasadil sazečku a zasel petržel, mrkev a ředkvičku na záhonu ve střídavém verši. Na prvním řádku verš jedna cibule, jedna ředkvička. Pak verš celý řádek petržele. Opět na střídačku cibule s ředkvičkou, pak celý řádek mrkev, opět verš cibule s ředkvičkou, verš petržel, cibule s ředkvičkou, mrkev, cibule s ředkvičkou, pozor přijde pointa.
Devadesát minut zmaru
"Asi dali gól. "křičí na mě manželka –Jdu s popelnicí.
V čekárně u doktora
oči pololeklých rybsem a tam prsty bruslípo vychytralých kluzištíchmobilních telefonůcikánkave vytahaným tričkupo vlasech hladíinvalidní dcerkukolečka vozíku vržoumelodii lásky.
3x Erotická mini
Letmá komunikace
dobře schovaný malý kousek tebese letmo pousmáldobře schovaný malý kousek mneje povznesentím úsměvem
Na počátku
zakázaná brána se sama otevírájsem do ní vtahován(skrze citlivá místa na mém těle)zdráhám se vstoupitvím, že když vstoupímvše se rozplynejen ochutnávám. držím se počátkuA JSEMnekonečnou dálkou(jen pro tebe)uchopitelný
Svěřený úkol
svěřený úkolvytřídit ponožky, cíl –šuplík duplicit.
Gravitace
byla nám zima každému zvlášťotiskli jsme dlaně do sněhua prokřehlýma rukama uplácalimalou sněhovou kouli nadějedali svobodujejí gravitaciválela se smíchyz kopce dolůa nalepovala sebylo nám. trochuspolutrochutepleji.
Po Štěpánu
sedím v koutě kuchyněod kamen teplodopolední prostydlé slunceškemrá za oknempivo v půllitru a na prkýnku uzenéhned vedle básněhladového poustevníkajak neskutečně dalekoje pohoří Chan-šanna lustru zapomenutá pavučinaz obýváku švitoří manželka a dětikonečně má na ně čas.
Cha,cha senrjú
Cha, cha, cha, cha, cha. Cha, cha, cha, cha, cha, cha, cha. Ty piješ Smíchov.
Od vlka ke psu
nejslabšíve vlčí smečcenezbude miani ohlodaná kosta zítra budu kořistíz tvých ohňů jde strachkolem doutnajících spálenišťněco k jídlu najduhlad mě ženek tobě blížpřivykl jsiže jsem tvým stínemkdyž máš dost necháváš i pro mneznám topřežije smečkapřežiji i já ve dne z očí do očíještě zpovzdálí. v noci už můžešklidně spáthlídám tě.
Volební lístky
Volební lístky –vítěz i poraženýtak dobře hoří.
TOP oceněnízaměstnanec měsíce –Ještě že ne já.
Pamětní křížek –dárce přečtu na dálkusvětce s brýlemi.
Lidské štěstí
To je paráda. Tři vratný. Volá bezďák -z kontejneru.
Cestou z hospody
Jen tak po mne jukljak před hospodounasedám na na kolo. Na konci ulicevelikánský pes.
Koleje
navěky pražcem svázanéplní svůj účelkaždá vidí svůj světa prázdno mezi nimimají řád, smysl, daný směra zakázané touhyrozejít se, klikatit sedaleko za seboudaleko před seboupořád vedle sebeslíbili jim, že se dotknou. v nekonečnu.
Dětství
obnoven spánkemutíkám loukouvzlétne hejno koroptvía další a další a další.
Taoistický blok
Taoistické ránoJe ráno. K snídani červánky,za zády basa piva v rezervěmalý kousek čokolády. Jin leze dírou, Jang oknem. nejsi tak úplně tajemnáčerná kočičkopod krkem máš kousíček světlanejsi tak úplně čitelnýbílý pejskuza ušima něco skrýváš.
Podzim
Ten starý dům znám. To lešení mu beremíru na kabát. Film s Delonem. Zapíchla do něj svojibradavku, Jaau.
Bigbeatová
stůl křtěný pivemna dřevěné lavici zestárlý zjevprostřel dlouhé šedinydo klínasvévěčné v l a s a t i c e(víská ho ve vlasech)svéhopraděda vševědahraje poslední kusvítr zametá vypité plastové kelímky broukajeo šesti pivech ve skleníku(jak je to dávno)na nána nana nananáposlední tóny se pomazlí s věčnostípošeptá jina stáříNE ZEM ŘE ME. * " . a vypít zbytek rumu v láhvi"
* (Jan Nový Cimbura, píseň Ahoj a napiš, LP Mám na to už právo, 1989)
Pasačka
Na krůček od břehukde vody je po kolínkabedlivě hlídá své stádomaličká pasačka škeblí.
Mimo mísu, aneb vzpomínky mnichovské kanalizace
ze záchodu plavou lejnaHitlera a Chamberlainatřetí nechce hovno línývysral ho tam Mussolini.
Bezčas
kladívkem slovna kovadlince bezčasuvyklepávám ostříp o e z i epořád to neumím.
Kos
jednou odněkud přilétl kos potom se vracel každodenně v pírkách mi snesl střípky nebepobíhal za mnou jako štěně když jsem plela na záhonu dával si tuze do zobáku v kosím interkontinentaluna menu dvě žížaly v lákujá, kolíčky a koš na prádlostejně jak včera, tak i lonion o křídlech a o volnostimi prozpěvoval na jablonirefrén (sólo na zobcovou flétnu)ale tomu že to je psiskoani naše míca neuvěřítak vzadu mezi řádky bramborzůstalo po něm černé peřístejně jako jindy duši svouposadím letmo na houpačkuk obědu pro všechny uvařímbrambory s mlíkem na loupačkua potom náhle prosvitlo mikdyž vyšla jsem ze zádveříže někde mezi řádky bramborneleží jenom ptačí peříže v dálce mezi řádky bramborzůstalo takymoje peřírefrén (sólo na zobcovou flétnu).
Podstata buddhi
Já a srna v obilíhledíme na sebe vědomí buddhiprchlazbyl jsem tu zas já.
Je mi jich líto
Ze všech půllitrů, ve všech hospodáchuletěla pěnateď si ty chuchvalce sedí na atmosféřejako kvočny na vejcícha mě je tolik líto všech pijákůmaj po radostia já mám radosti plnou oblohu.