Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTeple se oblékni, má zatím horká krvi
Autor
Rivka
Dobrá, jdu tedy.
Můj stín mě děsí, ale jdu.
Periferie vysypala cesty prachem (pro váš měkký krok),
napravo umístila zátiší (břízy, šípek, pláně, oči mrtvého i zde, plot z ostnatého drátu).
Zastav se. Jen tak si vychutnáš účinek VŠEMI SMYSLY
Tu chvíli, kdy do kostí zakvílí cirkulárka větru
a první ostře nabroušený list tě srazí k zemi.
(A kdyby se ti přece jen podařilo, laskavý diváku, pokračovat, nepřehlédni dočasnou uměleckou instalaci v ulici Vranská.)
ODCHÁZENÍ. Ona (35) má pečlivé sportovní kraťásky, které dávají za úkol tušit. Nad něžnými záštipci těch věčných posledních pěti kil omývaných LESKLOU HŘÍVOU KVALITNÍ podprsenka. Muž (68) nese igelitové tašky ALBERT TETA BILLA a poškrabkává se na nahých zádech, kde ho stékající studený pot lechtá přesně nad linií volných kostičkovaných trenýrek (hnědá, hořčicová). Něco říkají, ale neslyšíš je, i oni jsou moc daleko.
5 názorů
Text ze dvou naprosto kontrastních půlek, které vytvářejí nicméně zajímavý celek.
Jen jsem nepochipila, proč jsou to volné verše...
Majaks: Není na světě člověk ten... (A je to tak správně.)
Silene: Inu, instalace je dočasná...
Bříza: Ty mne máš přečtenou. Již dávno!
Mě ta jazyková potměšilost baví. Pokud by Vranská ulice snad byla i postmodernistickou odkazovou vrstvou, bude později zapotřebí přezkoumat obsah polyetylenových nosičů.
Záštipce a větrný řádek v preferencích.