Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBufet Vesmír
Autor
Lelian
Dám si gulášovou polévku, juj!
Jedl jsem v hotelích s královnami krásy
jejich ňadra ze zlatých talířů
úsměv!
skvělé bílé zuby klisniček
voněly
jak jen voněly
jako letní déšť voněly ty klíny
lesklá doupata vášně
jako šeříky v ranní mlze
v pokoji č. 1362 Hotelu Excelsior.
Řím!
vždycky mě zajímalo co se děje v těch
zbývajících cimrách
- kolik dna.
Jsem si jist, že jsem vždy spal
jen s tou nejkrásnější.
Jen já slyším
i s ozvěnou
ve vaně co bublá pod pěnou.
Má doma dalekohled
kterým se dívá lidem do bytů
zprvu si myslela
že vidí svůj odraz v protějším okně
ale pak jí došlo
že si někdo prohlíží ji.
A tak to je,
srkám svou horkou polévku,
sám kýmsi vysrkáván.
2 názory
To mi bylo 17 let a jediné, co jsem dělal, bylo psaní o mé nešťastné lásce. To jsem si ještě myslel, že jsem nejlepší básník, kterého kdy svět viděl. Potuloval jsem se s tužkou a deníčkem po brňenských hospodách a psal a psal a psal. Nic jiného jsem neměl, kromě hladu. Jediné, čeho jsem se bál, bylo, že když to dám někomu číst, tak hned neodhalí mého génia a to mě zraní a odradí. O dvacet let později mám ten stejný pocit, moje psaní se změnilo, ale i když jsem s ním chtěl definitivně přestat, nakonec se vždycky najdu nad kusem papíru a několika řádky, kterými se snažím uchopit neuchopitelné. Kdybych radši chodil na ryby.
Milostné verše v tvém podání jsou čtivé, tentokrát je celý koncept básně lépe zvládnutý než v předchozích... ta předposlední strofa je pro mě nejzajímavější.