Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sezápisky z exkurze II (neživé je základ / npp červený kopec)
Autor
Luzz
podloží je sice tvořeno nezpevněnými sedimenty
ale vrty prokázaly přítomnost vyvřelých hornin (v hloubkách nižších desítek metrů)
původně měkce modelované svahy byly antropogenně transformovány těžbou cihlářských surovin
stěny hliníku jsou v současnosti ohroženy stružkovou erozí a sesuvy
vzhledem ke globální změně není třeba rozpitvávat zdejší mikroklimatické poměry
pokud budete mít štěstí najdete jeden endemický mechorost
anebo vzácný katrán tatarský (naposledy spatřen v roce 2008)
a poslední poznámka k biotě -
i na této lokalitě se samozřejmě vyskytuje člověk
který stále věří že stojí na vrcholu potravního řetězce
a přitom jeho pozice v rámci zdejšího ekosystému zůstává nejistá
neživé je základ
a destruenty najdeš v každé úrovni
12 názorů
(Ad díky - to chápu, nevymáhám. Spíš se personalizuji.
Ad sebevykrádání - neber mi úplně iluzi o vnitřní koncepci.)
Zajimavy mi přijde, ze se Ti v zaveru opravdu podarilo z toho vykresat poezii. Celou dobu čtení jsem si říkala "teď! Tentokrát Te nachytam! Tady prostě žádná poezie není! Jen ta, kterou přinese případně čtenář!"
Ale nenachytam.
Ty poslední dva verše tento záznam tvaruji. Destruenty je možné interpretovat velmi emotivně a nezive kontrastuje s jejich plasticitou.
Ty poslední dva verše dělají Tvou báseň. Touche !
Na pokraji odtazitosti, minimalismu formy, střídmosti. Líbí se mi tvá cesta k virtuozite.
Já to dávno říkám, a tady se mi potvrdilo, jak blízko může mít věda k poezii.
Tyhle fragmenty vyniknou ještě lépe při čtení celého cyklu, ráda bych si ho někdy přečetla, vlastně všechny tvé cykly, jako sbírky.
Aneb ve všem je (tedy může být) poezie, protože to je způsob pohledu.
A každá pozice je nejistá.
(Protože i pozice je způsob pohledu?)
Jestlipak víš, milá Luzz, co to je prutník?
díky všem.
silene, paměť tě neklame. vykradla jsem sama sebe. a tvoje čtenářské dojmy mi určitě k něčemu jsou (to, že neděkuji za každý komentář u každého svého textu neznamená, že si tvých postřehů nevážím).
majaksi, hliník anebo hliniště; místo těžby cihlářských surovin. často spraš nebo sprašová hlína, která, když je obnažena, snadno podléhá svahovým procesům nebo i sufozi. často se slovo "hliník", "hlína" a pod. odráží v místních názvech, třeba ulice Hlinky v Brně anebo obec Hlína poblíž Ivančic - a odkazuje tak na místa dřívější těžby.
(rádo se stalo)
s mým jenom gymplem rozumím každému sedmému (?) slovu. nejdřív vidím Iceland a žluté pláštenky s kapucí, následuje vzpomínka na Tatry dávno s rodiči. konec je nemilosrdný, ty dvě věty musí následovat TIP.
Jestli mě paměť neklame (a to ona často), měla jsi obsah poslední poznámky k biotě zpracovaný v jedné z těch sériových miniatur, v zásadě pouhým já kontra ty -- a tam to správným způsobem nevyniklo, nevytvořilo prakticky žádný efekt (na mě, samozřejmě), připadlo mi to buď odbyté, nebo že prostě nevidím, nevnímám příslušné kouzlo. Tady je sešup famózní, až si skoro říkám, nepřeháním-li své nadšení, že bych mohla ještě chvíli počkat, střízlivěji přežvykovat. Ale tak ať to víš, jsou-li ti ty čtenářské dojmy vůbec k něčemu.