Krok do neznáma

Díky za přiblížení. Četl jsem to tak, že nejde o vyjádření toho vychladnutí po smrti, protože to už je posmrtný stav, ne samotná smrt. Zatímco text říká, že klika je studená jako samotná smrt. To působí, že jde o ten okamžik smrti. Že tedy v tom okamžiku člověk vnímá chlad, strach (jako když ho něco, čemu nemůže vzdorovat, noří do studené vody). Bral jsem to jako srozumitelný obrázek, který je buď převzatý (z literatury, z tradičních asociací), nebo vymyšlený. Takže mi přišlo, že chce vyvolat pocit strachu, nebo aspoň pocit překážky nebo zbrždění před tím vykročením, jakože klika (studená jako smrt) toho člověka odrazuje. A protože ten obrázek o smrti vzniká z představ, „ze živého“, je v něm nějaká propast (mezi tím, co chce zobrazit, a tou realitou). Ten obrázek tedy nebere v potaz to, že člověk může svůj poslední okamžik (resp. ten okamžik, který ještě může vnímat) vnímat jinak. Nicméně zaživa to nepoznám. Proto jsem napsal tu domněnku, že smrt asi neznáš (ale nikdy nevím, jestli tu třeba někdo nemá zážitek z klinické smrti, takže chci být v tom „znáš/neznáš“ opatrný) a že se mnou takové obecné příměry nic moc nedělají... a přitom jim jde asi o to, aby silně působily. Jestli ale má jít v tom verši o to, že člověk po smrti vychládá, spíš by se hodilo „klika je studená jako mrtvola“... ale přišlo by mi to podobně zvláštní. Mrtvé tělo vychládá relativně pomalu, a nikdy není studené natolik, aby mi příměr s klikou dával smysl... pokud teda tělo není zrovna v chlaďáku (nebo z něj vytažené), nebo někde venku v zimě...

Jak už to bývá se smrtí si netykám, ale vždy mi přišla studená. Všichni horkokrevní živočichové po smrti vychladnou, a ti studenokrevní také nezteplají. Navíc máme spoustu pořekadel jako "Ani nevychladl a...[Dosaďsi jakoukoliv obvykle nepříjemnou konverzaci]" Nebo "Je studenej jako mrtvola." Tyhle věci a další navrch mi vnukují to přirovnání. Ve světě je hodně banálních vět, jako "Veď dobrý život" nebo "Žij naplno", ale ačkliv jsou to banální moudra, tak přesto není jednoduché jich docílit. Například "Buď dobrým člověkem." Co to vlastně znamená? Pokud se zeptáš sta lidí dostaneš sto růzých odpovědí. Záleží na jednoho morálce, názorech, v jakém prostředí vyrůstal a definici samotného dobra. Navíc i pokud se shodneš na defenici, tak cesta k "dobru" jako takovému není jednoduchá. 

Každopádně rozumím odkud tato kritika přichází a děkuji za ni. Tohle je pouze mé vysvětlení k tomu, proč jsem to napsal jak jsem to napsal. :) 

Mě se to líbí. Po chvíli je každej tuhej studenej. A jednou banální větou to dlouhé tápání zcela jistě vyjádřit nelze. 

Asi nemám moc pochopení pro příměry jako „studená jako samotná smrt“, pravděpodobnější mi přijde, že smrt neznáš... ale co já vím. V mým čtení je text hodně roztahaný a připadá mi, že by se dal zestručnit na jednu banální větu: Musíš vykročit, protože jsi dostal nohy, i kdybys nechtěl, stejně k tomu dojde. (například)

Obecně nemám rád texty, které rozemílají jakési jedno moudro v touze připodobnit se básnickému vyznění... Nebo to prostě neumím číst, neprohlédnu skrz tenhle text někam dál, nevidím tu skutečnost, nutnost skutečnosti, spíš vidím jen slova. Moje chyba.

to bude dobrý, samota je v pohodě :D