Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePromočená
Autor
Filosofka
Je ve mě prázdno
jak lednička vyjedená
vykoupeno všechno
slepá, nikým nevedená
teď sbírám dívčí sny.
Rozbitá naděje
za zalepeným objektivem
nikdo se nesměje
nevím, zda ještě žijem.
Tiše pláču do dlaní.
Ráno si zaleze
škvírou do mojí mysli
v deštivém pralese
sny o lásce mi zmizly.
Jsem zase sama mezi zdmi.
Všichni už odešli
a mluví jenom televize
Odpusť mi, můžeš-li
dívenko s květy slunečnice,
že tě tak málo objímám.
6 názorů
Umratico, moc děkuji za kritiku, vážím si jí. Málokdo tu má takový rozhled v poezii jako ty. Mimochodem díky tobě jsem začala číst Préverta.
Líbí se mi ten závěr. Je zajímavé, pro kolik lidí jsou tady slunečnice inspirativní téma. Dopoledne jsem tu s Radovanem Voříškem řešila slunečnicová haiku a při četbě tvé básně mě jedno slunečnicové haiku napadlo, tak ti ho věnuji. Inspirovali jste mě k němu oba, Radovan i ty, takže tady ho máš :
Říjnové slunce. -
Slunečnice už mají
zdřevěnělý krk.
blacksabbath
24. 10. 2020mně se to moc líbí a vypichuju závěr.....Odpusť mi, můžeš-li dívenko s květy slunečnice, že tě tak málo objímám!!!!!!!...........*/*************************
Děkuju, možná by první a poslední sloka stačila. Psala jsem to tak, aby 4 poslední verše tvořily samostatnou zkratku té básničky.