zápisky z exkurze; vodní

...napsal to už za mne PROZ...nosím ten kousek básně v hlavě, je mi blízký...

Darovat se?... Nějak se to slovo kolem mne neustále točí... a vždy si vzpomenu na citát z Racka: "Kdybyste někdy potřeboval můj život, tak přijďte a vemte si ho." ... Celý ten text je pro mne přitažlivě osobní. 

Miluju obzvášť tuto část... přeci musíme ztracené černé ovečky vracet na cestu, no ne? ... (proto jsem se raději stala toulavou šakalicí než zatoulanou černou ovcí...)

pak tě nechali zmizet

a milosrdně vykouknout v parku

nasadili do tebe jedovatý červený ryby

žlutý kosatce

aby ses líbila

Pořád si říkám, jestli je tam ta sdružená odrhovačka schválně (no, asi ano) a co to se mnou dělá, jak se ji hlava snaží rozposunout, ne kvůli obsahu, ale kvůli formě, která mi docela překáží. Jestli má, tak na mě to funguje. 

Míním řádky myšlenky - svědomí

Oproti tomu klapavá část je úplně jiný kafe.

Propojení pod/nad/v je přitažlivé.

(pod) /*

Ta maličká má právem respekt. Tu parkovou atrapu odnese i s půlkou parku i toho, co je pod ním, až se jednou dočká.

nerada chodím tam, kde chčijou psi

kvalitka. u teba je to uz ale zvykom. *

Skvělé básně.

Perfektní!! Umíš krásně psát. *

dík všem

atkij, jo... všechno tady už jednou bylo. po kouskách.

***

Jako bych tu část "nad" v nějaké mírně pozměněné podobě již četla. Ale je to pár let...

Celkově parádně imaginační, vzájemně se propojující text. 

Syrové a pravdivé.

hodně blízké ...

Awwww skvělý. ...... perfektní zavidim.  :)