Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePavel Buňata - POD ROUŠKOU NOCI
Autor
Franta B.
Melancholická večernice
Zářila o život
Jako by ji stvořil
Lars von Trier ve scénáři
A o život
Šlo dozajista
...
Vyšel jsem do noci
Kde jezdily prázdné autobusy
A ničily kyslík zplodinami
Jen tak
Nazdařbůh
Hladové housenky
Opuštěných tramvají
Svištěly a cinkaly
Snad aby do ulic
Vrátily ruch velkoměsta
...
Kdyby raději šuměly stromy
Nebo řeky proud
Zpívali ptáci
A vítr honil po chodnících listí
...
Jen ta nablýskaná oběžnice
Byla svědkem
Když vyplašil jsem zajíce
Co seděl uprostřed křižovatky
Odlepil jsem šátek ze rtů
A zapálil si cigaretu
Jenže...
Tenhle svět přestal vonět
Už dávno před tím
Než jsem ho přebil nikotinem
...
...
Kráčel jsem po okraji
A ucítil silnou vůni
Jako by čas vypral
V sudu aviváže
...
Na druhé straně
Rozkvetl strom
Přešel jsem asfaltový Jordán
A přivoněl
...
Večer byl vlahý
Tichý
Hmatatelný
A ten zajíc
Se mi odněkud z křoví smál
….
Jak jsme mohli zapomenout?
Básen v autorově zajímavé interpretaci.
(ODKAZ JE TŘEBA ZKOPÍROVAT A VLOŽIT DO VYHLEDÁVAČE)
https://www.youtube.com/watch?v=CAh_8Cpmcxc&t=4s
6 názorů
animovaný medvídek Pú
31. 10. 2020Dobré, obzvlášť prostřední část básně. A poezie by měla být výňatek z deníku, jinak ji nevěřim ani slovo!!! :-)
Děkuji za vaše příznivé kritiky. Těší mě, že i v této nelehké době si lidé najdou čas na čtení. A snad jen k tomu, jak "báseň" vznikla? Šel jsem se, pár dní po vyhlášení prvního lockdownu v březnu, projít večer ven a jen napsal to, co jsem v tu chvíli zažil a cítil. Takže je to spíš výňatek z deníku, než poezie Pavel
Pěkný mnohoznačný popis. Nebýt té roušky, člověk by si myslel, že něco podobného už párkrát zažil.
Než z drobností: hladové housenky opuštěných tramvají mi připomněly jiné, a sice housenky obočí (pánského) z jedné dávné zdejší (a již nepřítomné) publikace autora Leraka12. Ty a nablýskanou oběznici mám subjektivně za klenoty, vyprání v sudu aviváže pak je u mne jako doma.
Asi jeden z nejlepších textů na téma, co jsem četla, tedy z toho mála, co jsem četla, ehm.
Plus odlepil jsem šátek ze rtů, myslím, že v této souvislosti se jedná o zdařilou aktualizaci zažitého spojení rtů a cigaret, kterak si vždy bývají v textech tak zatraceně poblíž.
Celkově se mi líbí, ano, ta výrazová prostota, za níž se čtenáři přirozeně pospojují souvislosti z vlastních poznání a úvah mezi bylo a je.