Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Za týden mi bude 30/ Podzim 2020

30. 10. 2020
19
10
522
Autor
nascheanou

nakyslá vůně jablek
žlutý jeřáb trčí mezi listy
vypadané kaštany z chlupatých obalů
jemné doteky promrzlou rukou v kapse

cestu lemují šípky
výletu vévodí fousatý trojský převozník
před deštěm mě schová pod střechou lodi

když kráčím bez muže
mám prostor sledovat svůj nádech a výdech
když kráčím sama
povídáme si

slova tentokrát patří
sezamovému semínku

___

můj starý strach se většinou vynoří mezi šlupkami z ořechů
prsty zbarví na zeleno
mysl potemní

skřípne mě mezi dvě ramena louskáčku
drtí
a snaží se

abych pukla

čeho se chytnout, milý strachu
abys mě neovlád

 

ve vzpomínce lovím klidný hlas mého průvodce, co tolik rád oprašoval zelené listy fíkusu

běžím se schovat do náruče mého nejmilejšího stromu
hřeje
a v obličeji mě píchá to nejjemnější jehličí

a pak strachu, když tě pustím dál
zaplaví mě moře vylité z břehů

babička mě ale
naučila splývat
napůl dechu v bouři
zachraňuju
nás tři


___

 

na obrazovce to bylo malé a kolem sebe to mělo něco žlutého
s pečlivostí ve mně pohybovala klackem s okem

voláme si
že tam je
ve velikosti čočky

___

 

vyšila jsem si motýlka na bílou látku
tak rychle jako k nám přiletěl
zase odletěl

po chodníku se řinuly proudy vody,
padaly kroupy
a ze mě tekla krev

krev, kterou ze mě odtékáš
už tě neudržím

můj muž pláče u okna

 

v Polsku zakazují potraty
nový ministr bude třeba

dobrý básník

 

____

 

teplá voda nepomáhá

utíráš mi kapky z mokré kůže

vyřizuji povinné maily

omluvy, letmá vysvětlení

- jsem nemocná

- nemůžu

- ozvu se

 

řidič bere každý výmol, kroutím se na zadním sedadle, respirátor plný slz,

už je ani neotírám

 

kilometr na to správné oddělení

stav před omdlením

 

gynekologie se nachází hned vedle urologické ambulance

všichni kolem chodí pořád dokola chcát se špičatýma rouškama

slet havranů

 

za stolem sestřička s očima kokrkšpaněla

ještě nikdy jsem nevyslovila nahlas slovo potrat

všechno je jednou poprvé

 

___

 

a pak to šlo rychle

běžné vyšetření

prázdné břicho

další šrám ve mně

 

sestřička s očima kokršpaněla

stírá gynekologické křeslo

v převlíkárně přemýšlím

jestli z něj setřela i to

na co jsme se tolik těšili

 

___

 

 

 

 

 

 


10 názorů

Benetka
26. 12. 2020
Dát tip

Jsem na tom podobně jako Paní Arwen...

Ale napíšu aspoň to že se mne to dotýká hned ve třech rovinách současně. První je ta Tvá. Druhá je má kdy jsem sváděl marný boj s mojí tehdy milou. A ten boj jsem vzdal. Třetí se mne dotýká zdánlivě okrajově a přesto intenzivně a já jen doufám že to bude nakonec ten lepší příběh...


annnie
26. 12. 2020
Dát tip

To mě vzalo. A dávám tip. A přeju naději do novýho roku...


Strašně hustý, i na mně.


Silene
31. 10. 2020
Dát tip

Odtáhnu se pracně od té intimní osobní roviny textu, i když její účinky na mého čtenáře jsou značné; ale jelikož ty se na ní pohybuješ prakticky ve všech svých publikovaných věcech, poznámku připojím a míním ji ryze v rovině struktury. Zarazil mě jeden nelogický kontrast, možná si jej špatně interpretuji, ale i kdybys druhý ze zmíněných řádků zamýšlela nějak významově posunutě, jako například "to slovo jsem ještě nikdy nevyslovila nahlas tak skutečně, tak na na svou osobu vztažené", příliš se mi nedaří jeho případný význam takto uchopit, a tudíž mi druhý z řádků nevyznívá inkriminovanou hlasitostí uvěřitelně. Podáno, jak podáno, na mě příslušné řádky působí, že se fakticky vylučují. Míním verše v Polsku a ještě nikdy.


Arwen Leinas
30. 10. 2020
Dát tip Benetka

Chtěla jsem něco napsat, ale nedokážu to. Možná někdy příště. tip


Thea v tramvaji
30. 10. 2020
Dát tip Benetka

Velice osobní a intimní báseň. Možná terapie slovem. Určitě pomáhá se vypsat a pak otočit list.


cvrcka
30. 10. 2020
Dát tip

Vypada to dost autenticky, takze minimalne vsem, kterych se to tyka a treba pujdou kolem - hlubokou uprimnou soustrast. 

 

Text je jako živý,  na pomezi poezie. Silny zazitek takto zapsané - takze dekuju. 


silné...............*/***************************************************


Evženie Brambůrková
30. 10. 2020
Dát tip blacksabbath

Takováto ztráta je moc smutná a veliká. Ale pořád je tu nová naděje.


Umbratica
30. 10. 2020
Dát tip Gora, blacksabbath

Velmi ženská a dost smutná báseň. Prožitky a pocity se prolínají s matnými úvahami o tématu a zachycují tak čaové období, na které nechceš a na které bys neměla zapomenout. Už dlouho jsem nečetla nic tak osobního.   Tip.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru