Málo nic

Hmmm, zvláštní. Lidi, co takhle dokážou žít, obdivuju, ale "zdráhat se radovat" bych opravdu nechtěla...

Konečně mne něco potěšilo. Nic se pro to dokonale hodí !

Houpy hou

Hm, Nicotu si pamatuju z Nekonečného příběhu, a vím, že když se dá do díla, tak to moc velká legrace není ...

Ano, já jsem to pochopila úplně přesně...v podstatě s obdivem k lidem, kteří se snaží neusilovat,... cesta - pro mě (zatím) nepředstavitelná. V textu jsem ale vnímala i špetku vlídné ironie. Ale z kometáře je jasné, že spíš vlídné, empatické shovívavosti.

Děkuji, Kat.

Jiti, díky! :-) Jasně, že se nezlobím. Pokud jsem Tě správně pochopila, jde Ti o to slovní spojení. Povídala jsem si se svým kamarádem o "nic", o splynutí s nicotou, o opuštění všeho, na čem lpíme a co chceme... a o tom, jak se mu to nedaří. Nic je nesmírně zajímavá veličina. Obzvlášť před usnutím (snad tentokrát nikoho nenazlobím já). :-) 

málo nic mě povytáhlo koutky vzhůru, snad se nebudeš zlobit...nejednoduchá vesmírná konstelace...

***