Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMálo nic
Autor
Katariina
jako bys pořád šla po barvách světa
říkáš mi s jemnou výčitkou
noříš se do ledové vody
přemítáš o nirváně
stvoření z ohromné lásky
a štěstí, co nevzniká a nezaniká
zdráháš se radovat
abys nebyl málo nic
beztoho jsme oba stejně
houpáni na vlnách světla
8 názorů
Hmmm, zvláštní. Lidi, co takhle dokážou žít, obdivuju, ale "zdráhat se radovat" bych opravdu nechtěla...
Promenlivynick
03. 12. 2020Konečně mne něco potěšilo. Nic se pro to dokonale hodí !
Hm, Nicotu si pamatuju z Nekonečného příběhu, a vím, že když se dá do díla, tak to moc velká legrace není ...
Ano, já jsem to pochopila úplně přesně...v podstatě s obdivem k lidem, kteří se snaží neusilovat,... cesta - pro mě (zatím) nepředstavitelná. V textu jsem ale vnímala i špetku vlídné ironie. Ale z kometáře je jasné, že spíš vlídné, empatické shovívavosti.
Děkuji, Kat.
Jiti, díky! :-) Jasně, že se nezlobím. Pokud jsem Tě správně pochopila, jde Ti o to slovní spojení. Povídala jsem si se svým kamarádem o "nic", o splynutí s nicotou, o opuštění všeho, na čem lpíme a co chceme... a o tom, jak se mu to nedaří. Nic je nesmírně zajímavá veličina. Obzvlášť před usnutím (snad tentokrát nikoho nenazlobím já). :-)
málo nic mě povytáhlo koutky vzhůru, snad se nebudeš zlobit...nejednoduchá vesmírná konstelace...