CO VŠECHNO

ok

Já jsem moderní básník (také architekt), kontinuálně navazující na historickou klasiku. Netrhám řetězec, jako ti mnozí rádoby umělci dnešní doby, kteří již ani nevědí, co je řemeslo. 

Poezie není jen řemeslo, byť dokonale odvedené. A taky nezamrzla v 19. stol.

Tady se dá předejít záporným kritikám tím, že do záhlaví napíšeš třeba: básní vzdávám hold dávným klasikům

Máte pravdu. Jdu vařit.

Předpisy všeho druhu se týkají staveb, ne subjektivní představy architekta. Ale i ty jsou stále ve vývoji.

Tady jsme v oblasti poezie, kde samozřejmě také platí určitá pravidla, jež se vyvíjejí.

Pane Litartsi ... Mluvili jsme přece o architektech.

Já tady píši jen svoje básně. Ty se stavebními či dopravními předpisy nemají nic společného. A nikomu také nic nevnucuji.

Souhlasím s Vámi. Má to své kořeny. Zároveň to ukazuje, že servery chtějí být více komunitnimi než literárními. Písmák si stále udržuje jistou vyváženost. Ale i tady je silná komunitní vazba. Naštěstí, i když se to na první pohled nezdá, tu úsilím redakce oslabily klaky, beroucí server za své hájemství a zašlapávající vše ostatní. Já tu žádné postavení nemám. Jsem pouhý občasný glosátor. Problém u některých autorů je, že méně příznivé poznámky berou jako osobní útok a snaží se úder vrátit. Bohužel, v drtivé většině případů, prázdným nápřahem.

Ptal jste se na objektivní pravdu. Proti subjektivní představě architekta (případně stavebníka) stojí předpisy a stanoviska všeho druhu, obdoba dopravních předpisů. Mnohými chápány jako nepřátelská překážka.

Chtěl jsem, ale pak jsem si to rozmyslel. Komentář jsem napsal proto, že jste tehdy kritizoval něco mého. Co Vy tady vlastně jste, básně nepíšete a kritik také nejste?

Ještěže tady není povinnost okomentovat cizí dílo, abych mohl napsat svoje, jako na Psancích.cz. Na Poetikonu.cz dokonce není možné uveřejnit další báseň, pokud k předchozí není žádný komentář. Sektářské režimy jako hrom! Tady to není, proto píši i sem. 

Ano, i když jsem ji tady nechal jen tak a komentáře mě nezajímaly, před nedávnem jsem je četl. I ten Váš. Nepřekvapil mě. Snad jen míra ignorance, kterou jste vyjádřil. Účastníci řady čtení by s Vámi asi nesouhlasili. Ale to je vedlejší. Hlas lidu, hlas Boží. Co je do ohlasu, který přijde 10 let po napsání.  Nemusí se Vám líbit. Ale mohl jste napsat o řádek více, abych viděl, že vůbec víte. která bije.

Pane Safián, četl jsem tu Vaši jedinou básničku, kterou tady máte, a můj komentář jste k ní dostal. O jaké objektivní pravdě tady píšete? Poezie mi neodpírá náruč. Víte, co Vy jistě víte?

Pane Litartsi, to zní velmi sebevědomě. Nevím, jaký jste architekt. Možná to opravdu umíte nebo jste alespoň úspěšný. Pravděpodobně  máte i školení, které Vám ukázalo, jak na to. Možná jste přesáhl i do výtvarného umění nebo filmu. Jestli můžete žít jako umělec, tak to asi  opravdu profesionálně děláte. Máte i tvrdohlavost  velké části architektů, kteří nepřipustí jinou, dokonce ani objektivní, pravdu. Nevím, neznám Vás. Ale jistě vím, že o poezii nic moc nevíte. Prosazujete svou a ona Vám odpírá svou náruč. Kdysi Halas posla Kalistovi básničku. Možná cituji nesprávně, ale je to už dávno, kdy jsem ji četl.

Tvé verše jsou Zdeňku bez pohlaví / že tě to hochu dělat baví.

Ale možná si z nás jen děláte srandu.

Znám historii evropského i světového výtvarného umění a do určité míry i historii české literatury. To mi stačí pro pochopení jejího vývoje. Tvořím ale výhradně ze sebe, dle svého založení (nenapodobuji třeba Jana Nerudu). Já žiji také v 21.století, ale jako umělec, na rozdíl od většiny z vás, kteří si na ně jen hrajete.

Pane Litartsi, klidně tak pište dál, je to vaše věc. Trochu si odporujete. Říkáte, že kontinuita s historickými tradicemi je pro Vás nutná, ale přitom je neznáte (viz Váš komentář výše). Kdybyste pozorněji četl, zjistil byste, že tady všichni navazují na tradice. Ale žijí v 21. století.

Pro zd.hledač: Ty čárky jsou tam záměrně, pro zdůraznění obsahu dotyčných veršů. Něco jsem mohl umazat.

Pro Housecore:  Jako Slovák jazyku básně nerozumíte. Já bych si neodvážil takto hodnotit slovensky psanou báseň. 

Já tady žádný Váš problém neřeším. Vaši odpověď, že jako architekt znám současné stavební prostředky, proto bych mohl také podobně tak psát, jsem sice smazal, ale je zde stále k přečtení v červeném poli. Jestli jste si nevšiml, tak moje básně jsou pevně a moderně vystavěné. Kontinuita s historickými tradicemi je pro mne nutná. 

já bych asi umazal těch patnáct zbytečných čárek v textu, rozbíjejí celkovou formu... 

Pane Litartsi, když myslíte, že problém vyřešíte mazáním, je to Vaše věc.  V tom případě byste měl smazat i Vaši otázku. Takto to vypadá, že na ni není odpověď. Ale ona je a není v ní žádná předpojatost vůči Vám.

podľa mňa to tu nejako frázovito škrípe. slabiky sedia, ale aj tak. a sú tam aj gramatické rýmy, pokiaľ nie som slepý.

Podle vašich představ, že?

Já netvrdím, že je to nějaká kopie. Jak se říká: napsáno už bylo vše, mnohé z toho i česky. Proto téměř každá nová věc něco připomíná. Její cena je v posunech významu, reálií, jazyka atd. Je jisté, že Vaše básně jsou jen Vaše. Mají jen jednu vadu. V 21. století objevujete na dřevěné lodi Ameriku. Ta loď se zdá být v poslední době lepší, ale stále je dřevěná. Možná by stálo zato přestavět loděnici.

Já ty barokní kancionály nečetl, tvořím ze sebe, a prakticky všechno. Byť to může něco nebo někoho připomínat.

Ta světla a stíny skutků,

co stopy zanechávají.

Všech těch radostí, zármutků,

jež na mysl, vyvstávají.

Jako bych, jazykově, stavbou i obsahem, četl v barokním kancionálu. Barokní mistři ale byli přece jen názornější a vytříbenější. Navíc měli jako protiklad nadzemský svět neuchopitelné krásy, o kterou se vášnivě snažili.