Společenství

Kapitola 1

         Byl pozdní večer, pochmurné podzimní počasí bubnovalo do oken baru „u Roye“. Skrze okna baru byly vidět jen rozpité obrysy lidí, kteří procházeli po ulici před barem.
„Déšť, pořád jenom déšť. Posraná prochcaná Anglie“.  Pomyslí si Kayle od stolu u okna baru.
Muž, v dlouhém černém kabátě a s kloboukem na hlavě v téže barvě, sedí zády ke vstupu. Před sebou na stole má skoro prázdnou láhev kubánského rumu a přeplněný popelník cigaretovými nedopalky.
Kayle, urostlý, dobře stavěný třicátník s medvědí náručí a býčí šíjí. Jeho nakrátko střižené černé vlasy se stejně tmavým plnovousem, skrývají ošlehanou tvář. Pod pravým okem se mu rýsuje hluboká půlměsícová jizva, která se ztrácí někde ve vlasech nad pravým uchem.
Sedí naprosto uvolněně a rozvážně vdechuje cigaretový kouř, který zapíjí občasným lokem kubánského rumu.
Kayle lehce pootočí hlavu směrem ke vchodu, když dveřmi vejde stejně vysoká, velmi pohledná černovlasá žena.
Přes ramena má přehozený nejspíše norkový kožich, pod kterým má oblečené pouze modré šaty. Ve výstřihu, do V se leskne malý achátový přívěsek ve tvaru pěticípé hvězdy. Šaty končící nad koleny doplňují ještě vysoké kožené kozačky na jehlách.
„To tu sedíš, celý večer bráško? Nebo už jsi něco zjistil?“ postává uprostřed prázdného baru žena. Pak se rozhlédne po opuštěném baru a pevným hlasem rozkáže „ sklenici ginu a plátek okurky, prosím!?“
„Budeš se muset obsloužit sama Marry, chudák Roy už nikoho neobslouží.“ Ozve se od stolu Kayle.
Marry přejde za bar a podává si čistou sklenici a láhev ginu. Naleje si pořádnou dávku ginu, zasype jej ledem a přidá plátek okurky. Při tom všem překračuje úplně vyschlou mrtvolu majitele baru Roye.
Pak se posadí naproti svému bratrovi, pozvedne sklenici ginu a teatrálně pronese. „ Na Roye! Kdybys vzal nohy na ramena hned, nemusels teď hnít na podlaze!“
Kayle si se sestrou připije, pak položí sklenici na stůl, zapálí další cigaretu a podívá se sestře do očí. „Máme tak 5 minut, zabila ho přesně o půlnoci.“ Přičemž kývne hlavou směrem k hodinám.„Prostě to nechápu, proč když se v domě objeví něco nevysvětlitelnýho a začne je to ohrožovat, nevezmou hned nohy na ramena?“ Vrtí hlavou Kayle.
„To bude asi tou jejich Anglickou náturou, víš jak to myslím. Můj dům, můj hrad. Taková sračka!“ Odfrkne si Marry.
V tu chvíli se se smíchem rozletí dveře.
Sourozenci naráz vstanou ze židlí.
Do baru vchází dvojce podnapilých maníků. Vmžiku ustává smích.
„Co se tu?“ zarazí se první z nich uprostřed věty a rozhlíží se po prázdném baru.
Marry si zase sedne, ví, že tohle vyřídí Kayle.
Chlapi jsou celkem nesví, když se k nim přes místnost valí takový hromotluk jako je Kayle.
„ Pánové, dnes máme zavřeno!“ řekne jasně hromotluk.
„Ale my se přišli napít.“Nedá se odbít tak lehce větší z nich.
„To si bohužel budete muset najít jiný podnik! A teď vypadněte!“  Založí nekompromisně ruce na prsou Kayle.
“To teda ne!“  Rozkřikne se první z nich. „My vždycky končíme u Roye, tak na tom nebudeme nic měnit!“
Kayle pokrčí rameny a promne si klouby na rukou, až zapraskají. Rozkročí se a zaujme bojový postoj připravený zaútočit, pokud ho ti dva maníci neuposlechnou.
Chlapy jsou tvrďáci, už si několika rvačkami prošly a popravdě mají vypito dost, na to, aby je ani takový hromotluk nezastrašil.
V baru najednou, začnou blikat všechna světla, během několika sekund se citelně ochladí.
„Co to?!“ Začne blekotat první z maníků a ukáže rukou někam za Kayla.
Kayle se otočí a za sebou spatří vznášející se poloprůhlednou ženu, oblečenou celou v bílém.
Oči upírá přímo na něho.
„Tak my raději mizíme“ ozve se za Kaylem a bouchnou dveře, jak jsou rychle zavřeny za pádící dvojicí nezvaných hostů.
Kayle neohroženě vykročí směrem k postavě, pravou rukou zajede pod svůj černý kabát.
Než udělá druhý krok, žena se k němu přenese vzduchem a zachytí mu pravou ruku v lokti.
Upře na něho svůj líbezný pohled.
Kayle zkoprní.
Poté žena pronese svým sametovým hlasem jakoby z velké dálky. „ Dáš mi své srdce?“ a usměje se na Kayla.
Ten se přiměje několikrát zamrkat. Pak s vážnou tváří odpoví. „Svoje srdce ještě budu potřebovat holka.“  A vytrhne pravou rukou z pod, kabátu svůj Browning HP.
Nádherná zbraň, je potažena stříbrem a rukojeť je vykládaná ebenem.
Na hlavni je vyryt nápis „The right hand of God.“
Překvapená poloprůhledná postava popadne Kayla za límec kabátu a půl otočkou ho hodí přes celou místnost směrem k baru.
Stokilový svalovec se rozpleskne o zeď za barem, přičemž sebou vezme většinu vystaveného pití.
Marry vidí, jak bratr dopadne na pozůstatky majitele Roye.
„Aspoň dopadl do měkkého“ ušklíbne se.
Vstane a namíří si to rovnou k přízraku ženy, za chůze nechá sklouznout kožich z ramen na zem.
Začne recitovat neznámým starobylým jazykem.
Během několika sekund ji začnou konečky prstů olizovat safírově, namodralé plameny. Stejným světlem se Marry rozsvítí i přívěšek pěticípé hvězdy na krku.
V neposlední řadě jí začnou onou záhadnou modří žhnout oči.
Přízrak ženy začne hrozně hlasitě skučet a rozletí se po místnosti, jakoby chtěl onomu podivnému recitálu uniknout.
Kayle se zvedá ze země a dlaněmi si zakrývá uši, má pocit jakoby mu chtěl, explodovat mozek v hlavě.
Jen co se za barem postaví a narovná, rozkřikne se na přízrak.
„ Drž hubu, ty děvko! Stejně tomu neunikneš! Se sestrou už se postaráme, abys skončila tam, odkud jsi přišla!“
Přízrak ženy se okamžitě obrátí proti Marry a rozletí se po místnosti přímo proti ní.
V tu chvíli zasáhne Kayle, zamíří svým Browningem na tu poloprůhlednou děvku a opakovaně vystřelí.
Speciální střelivo udělá své, odhodí přízrak ženy do rohu baru, kde se nad něho postaví Marry.
Vztáhne nad kdysi krásnou ženu své modře plápolající ruce a začne prudce gestikulovat.
Pod ženou se začne do podlahy vpalovat symbol, stejný jaký má Marry na krku.
Než se přízrak vzpamatuje, symbol na podlaze je kompletní a začne modře zářit.
S poslední nadějí ještě přízrak zaútočí přímo na Marry, ale to už je pozdě.
Nedokáže vyjít ze symbolu ven, je v něm uzavřená.
Marry se podívá přízraku ženy přímo do očí a tiše pronese. „ Toto je svět živých, tady nemáš co dělat! Táhni tam, odkud jsi přišla!“ Poté udělá malé gesto zápěstím.
Podlaha v symbolu se jakoby propadne a přízrak ženy pohltí namodralá zář, která se pořád stupňuje, až si musí Kayle zastínit oči.
Když se znovu podívá do rohu místnosti, stojí tam už jen jeho sestra, po přízraku ani památky.
Marry zvedne z podlahy svůj kožich, jedním hltem dopije svůj gin a odchází z baru ven na ulici.
Kayle ji následuje, za chůze si zapaluje další cigaretu.
Když Marry vyjde na ulici, otočí se na právě vycházejícího bratra.
„ Ještě že jsi předem napsal na všechny východy ochranné kouzlo, jinak by nám nejspíš frnkla.“ Usměje se Marry.
Kayle se zastaví ve dveřích baru a pohlédne na popsaný dveřní rám různými symboly.
„Vidíš, málem bych zapomněl.“ Pronese a přejede po jednom symbolu prstem.
Všechny nápisy okamžitě zmizí. Pak z náprsní kapsy vytáhne podivný půlkulatý předmět, vytáhne pojistku a odhodí jej do baru.
Nasedne spolu se sestrou do předem připraveného auta a odjíždí.
Sotva co zahne auto za roh ulice, ozve se tichá exploze a bar prostě zmizí.