Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDo země
Autor
Indianska
strategicky plánuji
svůj skon
do země semínko
vložit
až nebudu, bude
dubu
mne položte
hlína pozře
co její je
hluboko nechci
tam jsem nikdy
neuměla
a neplačte
ani já to nedělala
není to vaše bolest
ale má
ta bude růst
umírat ve kmeni
znovu a znovu
kličkovat zemí
plazit se
a předstírat život
a proboha!
ani se nehnout
a já překročím
ta těla
prokoušu se zbytky
rudá mi sluší
prožiju to zas
něha potemněla
6 názorů
Ta tvoje báseň velmi, velmi připomíná dávné lidové balady, ve kterých se děvče stalo stromen. Úryvky z některých takových balad si pamatuji zpaměti:
Išli hudci horou, horou javorovou.
Našli drevo krásnuo, na husličky hlásnuo.
...Prvý raz zaťali, íverčok vyťali.
Druhý raz zaťali, do krvi preťali.
Tretí raz zaťali, taký hlas počuli :
Neni som ja drevuo, drevuo javorovuo,
ale som ja dievča z mesta rychtárovuo,
prve vodu som išla, neskoro som prišla,
mamka ma zakliala by kameň ostala,
kameňom meravým, drevuom javorovým...
Tip za rozvíjení tradic z lidové slovesnosti velmi moderním způsobem.
To je krásná představa. Taky to mám tak vymyšlené.