A stále padá

Jde jen o to, jestli ti andělé mají křídla bílá nebo černá. Momentálně po světě létá hlavně jeden anděl s černými křídly. Je to překrásný černovlasý mladík a jmenuje se Thanatos. 

Vidím stopy na ornici

vím, že nejsem na měsíci.

Neboť každá šlápota

je důkazem života.

Básnička se mě líbila. Akorát moje babička ráda ukazovala na stopy ve sněhu s komentářem, že už tady někdo byl a byl čilejší než my, protože byl tady před námi. Takže nemám v paměti pocit viny, protože jsem obvykle nebyla první :)

Zkusíme dia dortíčky, Kočkodane..Tej?

Elína m. - děkuji. Věřím, že andělů je mnoho:), mají mnoho podob, ale někteří zapomněli létat:))

Žel stále ty šlápoty... Mnohem lepší by bylo létat, ale každý se nenarodí jako anděl. Nezbývá tedy, než čekat až nové a nové vločky stopy zasypou. Jenže - to pak někteří zapomětliví nenajdou cestu zpátky domů. Za básničku tip.

Všem díky za zastavení a komenty:)

Pěkný popis. Pěkný závěr. Rytmických výjimek možná až příliš.

bezva, jsem z bižu sněžného kraje!

Vaše slova, Tej a Morti,

jež tu čile lítaj netem,

jsou něco jak sladké dorty

pro člověka s diabetem.

Nic negativního tím samozřejmě nenaznačuji, cukrovku pokud vím nemám. ;-)

*** Těžké takto rýmovat.

Kočkodan a jeho rýmované kritiky mě velmi baví. ...ale ani Tej nezůstala pozadu. Tleskám.

Do depresí nepadám 

věřím vlastním úvahám.

Za kritiky ale díky

posílám usměvavé smajlíky:).

Milé, avšak též bych vytknul

ony velké skoky v rytmu,

říkám si tu: Propána,

já odvahu asi najdu,

napíšu jí - vidím zajdu,

či dokonce klokana.

Já jsem holt – na rozdíl od tebe - obzvlášť velkým fanouškem pravidelnosti. Ale jak už naznačuje první slůvko, dílko se mi líbí, příjemný pocit má celkově navrch. Nemusíš ze mě proto padat do depresí. (mrkající smajlík)

:)

Mortica Adams....moc díky za tvé postřehy, myslím, že jsi to opravdu vylepšila a všem díky za zastavení

pěkné, milé :-)

Ta je milá. * A to moc nemusím aa bb.. Jen ten rytmus,no.. první strofa je bez chybičky, dál bych dala třeba:

.... a do široširé dálky

kutálí se bílé korálky.

A pod tíhou závějí

pavoučí sítě praskají

a stále padá

až bodláky ohnuly záda.   (tento obraz se mi moc líbí..)

Do  dělostného ticha

vyplašený zajíc pospíchá

a osamělou planinu v dáli

na kopcích dítky rozesmály.

v tom máš pravdu, on občas nějaký ten !kaz" byví a není to tak fádní, takže s tím klidně nedělej nic

mně se to líbí i tak, jinak bych nedal tip 

Děkuji za konstruktivní kritiku, na rytmu se určitě dá zapracovat. Zamyslím se nad tím...mojí slabostí je, že mám porušení rytmu v básních ráda....někdy to ale může působit nedotaženě...

solidní, spíš pro děti, ale to neříkám jako mínus

snad trochu rytmus by se dal vylepšit, příklad - druhá sloka začíná hezkým devítislabikovým daktylem a končí spíš jambově, možná by se to dalo sjednotit