Černý princi!

Zahodila jsem
                vše co povznášelo
                to malé modré
                co nazýváme 
                úrodným záhonkem
                štěstíčka za kačku

                hvězdy spadly
                ještěrka ukousla svůj vlastní ocásek
                a naše hlavy uťaté 
                hraběnčina pyšná i tvá loupežnická
                se skutálely ze skal
                z ticha zázraků
                láska ztratila naději
                životem
                co se valí jak
                kaše
                neumíš vykřiknout
                "hrnečku dost!"
                přežene se
                převálcuje

                i ze skal zbudou
                jen drolivé kamínky
                pak padneš
                tváří zkřivenou
                do rudého sametu
                a toužíš zmrznout
                jak pestrý ledňáček
                v ruce zíravého
                chlapečka autisty

                Ach černý princi!
                už nechci být nesmrtelná
                třeba smrt přijde
                už zítra
                jsem klementinka bez iluze
   
                ty stále ještě na obraze přemýšlíš
                jestli ji sníš
                sni ji
                prosím!
                svou milou magií
                dáš zapomenout
                na jiskřící vodopád
                protože ho již

  NENÍ !!!!!