KRIZOVÍ MANAŽEŘI PO COVIDU

Naskytne-li se vám příležitost k podepsání smlouvy na místo krizového manažera s platem mnohonásobně vyšším než pobírají ústavní činitelé, a ještě vyšším než má premiér či prezident? Navíc ještě jištěné zlatým padákem. Berete? 

Když do skomírající firmy nastoupí  krizový manažer, aby se chopil krizového řízení, vyhráno ještě nemá. Pokud se mu ale do smluveného termínu nepodaří dostat firmu ze dna, opouští krizové místo s nárokem na zlatý padák, podle toho jak vysoko ocenil své riziko.  

Pamětníkům socialistického Československa se může vybavit poučení z krizového vývoje s vědeckým přispěním prognostiků zrušeného Prognostického ústavu. 

Na realizaci do praxe onoho poučení už ale nezbyl čas. Listopad 89 vyvolal nové krize: z privatizace a vytunelovaných firem nebo zbankrotovaných bank. Nejvyšší šéfové pobrali co mohli a zmizeli. Státe, vždyť ty si poradíš. Nahlas už ale nezaznělo, že napumpované peníze, pro příklad můžeme do "padlých" bank, vzal stát, komu jinému než spořivým občanům, plátcům daní. Jenomže to nestačilo. Stát si proto vypůjčil, v lepším případě, když měl možnost natisknout další peníze, a ty svěřil svěřil nastupující nové řídící třídě - krizovým manažerům. Podle smlouvy část finančního balíčku si odklonili na své účty. 

S POLITIKY VE VLÁDNÍCH
je to jinak, i když občas zaslechneme premiéra, že on se nebere jako politik, ale jako krizový manažer. Což dokazuje na vrcholu rozvinuté coronavirové pandemie, kde třesoucími se prsty a rozjitřeným hlasem přeskakujícím do neurotických slovenskočeských výkřiků se nechce pustit volantu; nezasahujte mi do řízení, tady rozhoduji já!  Výsledky nadměrného úsilí jsou úměrné jeho manažerským schopnostem. Nedostavují se. Tak se přesvědčujeme, že za krizového manažera by neobstál. 

POLITICI VOLENÍ 
na rozdíl od krizových manažerů, posíláme k volantu my, voliči. Domnívají-li se ti, kteří naší volbou získali pomyslnou službu v ústavní či exekutivní pozici, a ta že je pro jejich osobní potřebu, nemůžeme očekávat, že se něco k naší spokojenosti zlepší. 

Do podzimních parlamentních voleb se nálada davu může zvrtnout, protočit v kotrmelcích nebo při dobré vůli voličů alespoň nepřipustit extrémní tendence k politickému lizu. Prezident z Lán, už vyslal signál, koho bude jmenovat premiérem. Tím se pojišťuje, že kdyby na pomyslný vrchol státní moci vystoupala jiná politická strana než hnutí ANO, v čele s výraznou osobností, svůj slib by tak pro jednou zase mohl splnit. Navzdory ústavě. 

Nepochybujeme, že umí rozlišit, kdo mu prokáže úctu, kdo mu tleská a ve vhodné chvíli přispěchá s našeptat politické drby o jeho skrytých nepřátelích stává se kandidátem na státní funkci, popřípadě na státní vyznamenání. Jeho paměť neodpouští. Splétat sítě z nenávisti, nebo svá rozhodnutí obhajovat v bonmotech, obhrouble se vyjadřovat na adresu odpůrců, mu ke cti neslouží. Hloubit příkopy už v dost rozdělené společnosti zvládá, a přitom se jistě považuje za úspěšného prezidenta. Jestlipak si asi nemyslí, že prezidentskou roli opustí jako krizový manažer, který svoji „smluvní roli“ uhrál dokonale. Až na Hradě skončí, pomyslný zlatý padák zabalí do nemalého důchodu se všemi službami, které tomuto vrcholnému místu ve státě náleží. Neměla by však po něm zůstat nepříjemná pachuť, ale probuzené poučení, jenom pro boha ne, z krizového vývoje, na kterém se před listopadem ’89 v Prognostickém ústavu také podílel.
POSLEDNÍ OTÁZKA?

Bude po corovinové epidemii poptávka po krizových manažerech? Naše hospodářství, stejně jako jiné státy v kondici nebude, předlužení přesáhne produkované hodnoty. Včera jsme mohli slyšet návrhy na zvýšení daní pro příští rok. Pro krizové manažery další příležitost?