Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Lehká erotika IV.

21. 05. 2002
6
0
1410
Autor
Agony

Závěrečný díl povídky... Chcete-li být alespoň trochu v obraze čtěte Lehká erotika I. , Lehká erotika II. a Lehká erotika III.

 

IV.

 

Jakmile to dořekla, sklonila se a vzala mi ho do úst. Byla v tom dobrá, inu šedivá je teorie, zelený strom praxe. Zapomněl jsem na všechno, i na to, že jsem chtěl odejít. Byl jsem tady a přitom někde úplně jinde.

„Líbí?,“ zeptala se trochu přidušeně Petra.

Odpovědí jí bylo mé hlasité vzdychání. Nevím proč mají některé ženy potřebu pokládat podobné zbytečné otázky. Třeba si chce při tom jen „povídat“, napadlo mě. Sám jsem ovšem nebyl pražádné komunikace schopen.

Povedlo se. Už jsem byl opět v plné síle. Petra neváhala ani na okamžik a obkročmo na mě nasedla. Naše středobody se proťali. A já si vzpomněl na tu zítřejší matematiku.

Petra byla v transu. Snad ani nepoznala, že se mé myšlenky toulají úplně jinde. Zkušeně sedlala a mým přáním bylo, aby se v sedle udržela.

„Au,“ zařval jsem, když mi v extázi zaryla své načerveno nalakované nehty do zad.

Hlava jí spadla na mou hruď, dech se jí začal zpomalovat.

„Konečně, už jsem to strašně potřebovala,“ pronesla mezi vzdechy.

Vstala a odešla do koupelny. Dneska tomu moc nedala, pomyslel jsem si. Přišlo mi to divný, asi má ještě něco domluveného. Jedno číslo na Petru? To je naprostý amatérismus. Něco mi v tom nehrálo.

„Běž se taky umýt, a dělej, čekám hosty,“ přeťala Petra proud mých myšlenek.

„No počkej, to mi chceš říct, že mě bereš jenom jako záskok?“ zeptal jsem se udiveně.

„Ale já ti přeci neříkám, abys odcházel,“ řekla Petra a mrkla.

Polknul jsem. Matematickej génius ze mě asi nebude, ale jestli si nechám ujít tuhle příležitost, tak budu za vola. No nic, třeba prolítnu, ale zase budu mít na co vzpomínat.

Pořád jsem však nevěděl, o jakou společnost se jedná. Odešel jsem do koupelny a  pod proudem teplé vody jsem relaxoval a těšil se na příští okamžiky. Když jsem zavřel vodu a utíral se, zaslechl jsem v chodbě nějaké hlasy. Jeden zřetelně patřil Petře, druhý – vyděsil jsem se – byl mužský. Takže se má představa zbortila jako domeček z karet.

Omotaný ručníkem jsem otevřel dveře koupelny. Petra stála přede mnou, po boku toho chlapa se kterým předtím mluvila.

„Seznamte se,“ řekla, „tohle je můj manžel Tomáš,“ dodala.

„Roman,“ polkl jsem a podal ruku téměř dvoumetrové gorile.

Chvíli jsem ji nechal napřaženou, ale když jsem se nedočkal stisku dlaně, nechal jsem ji volně viset podél těla.

 

Potom si už na nic nepamatuju. Nevím proč to udělala. Nevím co si chtěla dokázat. A ještě mě přemlouvala a ty kecy kolem. Nechal jsem se prostě zblbnout. Zlomená čelist a nějakej ten monokl mi celkem znepříjemnily závěr školního roku. Po písemce z matiky bylo jasný, že příští rok změním spolužáky. No co, v nižším ročníku bude jistě nějaká spolužačka stát za hřích. Jen doufám, že to nebude nymfomanka. Nebo spíš, že to nebude vdaná nymfomanka. To je totiž ta nejnebezpečnější kombinace.  
Vihar
22. 09. 2005
Dát tip
Dobře jsi to utnul... nechtělo se ti psát další pokračování viď? t

Choba
02. 06. 2002
Dát tip
hm konec sice je necekany, ale dojem z toho je divnej. Neco typu pointa vseho byla v tom, ze zadna pointa nebude.

Čajke
27. 05. 2002
Dát tip
závěr je drsnej...ale díky za pokračování těšíme se na další seriálek..... jo:moudrost praví,že holky z nižšího ročníku jsou nejlepší:) ****

Vole
23. 05. 2002
Dát tip
sorry to je na mna moc, citat hned 4 naraz....

Deltex
23. 05. 2002
Dát tip
Pravdou je, že závěr je moc utnutý... nudný a takový nemastný, neslaný...

Agony
23. 05. 2002
Dát tip
Vole, nevadí, o nic jsi nepřišel :))) Deltex: zrovna u tebe mě mrzí, že se ti to nelíbí. Snad někdy jindy :)))

Deltex
23. 05. 2002
Dát tip
Neřekl jsem, že se mi to nelíbí... jen konec je trochu takový nečekaný, ale jako komplexní dílko je to skvělé a z konečného pohledu je i ten konec dobrý... ženy se někdy chovají nepochopitelně...

Agony
22. 05. 2002
Dát tip
Děkuju.. breta: nestěžuju si, kdo s čím zachází, s tím taky schází...:) Dabi: mohl a nemohl, to by možná bylo na V. pokračování... Radost: díky Cavalera: Je pravda, že je to stylově úplně jiný než zbytek celýho textu. Ale ten styl závěru je vrcholně funkční, i když se to může zdát jinak. Asi to tak i bude, ale skoncovat se vším v pěti větách, tak jak to uměl například John Fante, to chce taky trochu... Do jaké míry se to povedlo či nepovedlo, to už jsem nechal na vás. Díky za vyjádření.

Annika
21. 05. 2002
Dát tip
tiez som to necakala t*

Dabi
21. 05. 2002
Dát tip
Huh!:o))) Ale stejně, s tím závěrem jsi mohl myslím udělat víc.:)

Radost
21. 05. 2002
Dát tip
tak tohle mě dostalo!!!!!!!!!! tiptiptip! (škoda, že ty předešlé díly jen těžko přilákají dost lidí, aby to dočetli!)

Calavera
21. 05. 2002
Dát tip
závěr fádní, moc fádní, celé to shodilo

breta
20. 05. 2002
Dát tip
Týjova!! Málem jsem ti začal závidět, ale po posledním odstavci......nee :o))) *

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru