Phantasia II.

Při procházení rozlehlého obchodního domu se spoustou chodeb schodišť a místností jsem potkal krásnou a milou dívku. Měla krátké blond vlasy rámující tvář jako svatozář. Dali jsme se do řeči a bylo nám spolu moc hezky. Najednou se však objevila spousta dalších lidí a již nebylo možno setrvat o samotě ve dvou. Rozloučili jsme se ale před tím si řekli jednu větu kterou když kdykoli v budoucnu řekneme tak ten druhý ji pozná a bude vědět že našel toho pravého neboť nikdo další ji nebude znát. 

Střih.

Jsem sám a ze všech sil se snažím najít "moji" dívku. Chodím hledám ji procházím mezi lidmi a ptám se jich. Až konečně mi kdosi poví že by snad mohla být na jednom místě v jistém domu. Vcházím do onoho domu a opět ji spatřím! Stojí na vrcholku velkého dlouhého schodiště a na sobě má krásné bílé svatební šaty. Šel jse za ní a říkal při tom jakou mám radost že jsem ji konečně zase našel! Ptal jsem se jí zdali mne bude chtít a být se mnou napořád. Ona se však mlčky dívala kamsi přes moje pravé rameno. Otočil jsem se a za mnou stoupal po schodišti vysoký pohledný muž s velkou kyticí červených růží. Podíval se na mne a říká: Tahle holka je má! Já se k ní otočil a řekl: Teď si musíš vybrat - buď já a nebo tady ten hromotluk. Připadal jsem si oproti němu jako trpaslík ale věřil jsem že to co nás spojuje nakonec rozhodne. Ona se však rozeběhla po schodišti dolů a vrhla se elegánovi do náruče tak vehementně až se kytice růží rozlétla po okolí. Pak s pláčem říká: Tady toho chci!

Otřesen jsem se otočil zády k nim a pohlédl směrem k vrcholu schodiště. A tam stál ještě někdo. Postava v černých šatech s černým závojem přes obličej. Vystoupal jsem k ní a ona ke mně promluvila: A nechceš třeba mě? Díval jsem se na ni a nevěděl co říci. Zavrtěl jsem hlavou a už už se chystal otočit a odejít když náhle ona postava řekla tu naši tajnou poznávací větu! Pak si zvedla závoj a já uviděl krásnou blonďatou svatozář kolem jejího líbezného obličeje a zároveň věděl že mé hledání je u konce neboť tohle je Ona!

Objali jsme se a zároveň rozplývali vzájemným štěstím a láskou...

The END.