O míjení

Život – to často není štěstí

však jsou i hezké chvíle, vím

tam U zelené ratolesti

tam jsem se prvně sešla s ním

A kdyby uměl číst v mých očích

tak by to nejspíš poznal sám

jak moc se mi z něj hlava točí

a jak jsem šťastná, že ho znám

A i když patřil vždycky jiné

vzala bych lhůtu čekací

někdy se jeden s druhým mine

však pouze jeden neztrácí

Po cestě světem ztrácíš mnohé

krátké jsou chvíle bezvětří

už budu brzy mluvit s Bohem…

…poprosím, ať tě ušetří