Silmarillion

díky ptakopysku

Tolkiena mám rád

Zrození bych zrušil

Právě naopak, vím co píši, ale vy nevíte co čtete. 

Pane Litartsi, všechna čest. 23.6 v 7: 40 : 39 jste v úvodu skvěle charakterizoval své verše. Lámavě, křečovitě, verš na osm slabik, ale s rozbitým rytmem, navíc komicky urýmované.

Z básní jste to ale nevyčetl.

Výborně! To bych podepsal.

Jaká dogmata, jen konstatuji, že báseň (v komentáři výše) je na osm slabik. Vázaný verš to má, ale to je všechno. Netvrdím, že počet slabik je nutné vždy dodržet, vždyť také občas píši volněji, ale jak praví pravidla, počet slabik ve verši je jedním ze základních ukazatelů kvality básnické tvorby.

Moje básně se také řídí pravidly, mají vázaný verš, rytmus (i proměnný), rýmy a obsah, často s filosofickou myšlenkou. Žádná dogmata, právě naopak, byť má člověk již víceméně ustálený rukopis a styl.

počty slabik nejsou řídící a nezbytné

v části básně jsem pouřil grafiku, někde vypíchnutí důležitého spojení nebo slova tak, že je to umístěno svlášť 

no vidíš to!!! konečně!!!

další průlom - jak ses oháněl, že nepíšeš podle dogmat, tak právě je používáš k hodnocení

takže žáááádný dogmatááá, ale PRAVIDLA to má ta poezie a hlavně vázaný verš

GRATULUJU 

Tak toto je příklad špatně napsané básvě (viz výše). Lámavě, křečovitě čitelné, verš na osm slabik, ale s rozbitým rytmem, navíc komicky urýmované. Chybí rým k výrazu "nebesům"! Obsahem bez myšlenky, jen jak vítr vál (spíše tornádo). Ovšem je to překlad z angličtiny (pokud je to od tohoto autora), takže v této podobě již práce někoho jiného.

-

To bychom se museli vrátit k nějaké konkrétní básni, kde se Vám nelíbily rýmy. Vyberte některou a já se Vám pokusím vysvětlit její specifiku.

díky

Vál vítr přes uvadlý vřes, 

leč bez pohnutí stál tam les:

na jeho klín pad věčný stín

a temný tvor tam mlčky lez.

Ten vítr od hor chladných vál

jak příboj řval a náhle rval

větve i strom tam v lese tom

a k zemi listí strhával. 

Pak vítr k východu se zdvih,

les opět znehybněl a ztich, 

leč přes močál si vítr dál

surově hvízdal v notách svých.

Sténala tráva, rákos lkal

ve vlnách vod, když dál se hnal

ševel a šum až k nebesům, 

kde cáry mraků roztrhal...

J. R. R. Tolkien

Mám od něj snad vše, včetně mapy na stěně. Snažil ses udržet notu a nepřijde mi, že by zněla falešně. A to je důležité. 

nakopíruj mi mou jalovou kritiku, kterou jsem ti napsaal a zdůvodni onu jalovost

to jak pořád píšeš, že vše v básni podřizuješ obsahu, je normální, to se prostě dělá, ale i tak se dá rýmovat kvalitně!!!

to nepochopení obsahu tvých básní, jak to pořád opakuješ - nevěřím už, že bys tomu sám věřil

Litars, nevím co se nedá pochopit na tvejch neumělejch čemsi, kterejm říkáš básně, seš totálně mimo mísu v psaní aji v komentářích, nic jinýho než ješitnost a hloupost. Je tady hodně lidí, kteří neumí, já k nim taky patřím, ale to co předvádíš ty a že se za to nestydíš, takovej tu nikdo není!!!

Ta kritéria jsem znal i dříve. 

Vše se v básni podřizuje obsahu, jinak je to samoúčelné, formální básničkaření.

Nepochopili jste mé básně, jejich obsah, styl, proto jsem ani já neuznal Vaši jalovou kritiku.

tady diskutuji o tvých poznatcích, které mi píšeš na mé rýmy a chválím tě, že jsi konečně přišel na některá kritéria rýmů

a taky tě chválím, že jsi zde konečně opustil své stěžejní kritérium pro hodnocení rýmu - tvoření podle obsahu, podřizování obsahu ... 

co se výhrad ke tvým rýmům týče, to jsme probírali pod tvými díly nesčetněkrát ... a zdaleka nejen já

Vždy jsem pečlivě nahlížel i na rýmy a vím o nich vše, na rozdíl od Vás, jak dokazujete třeba v této básni. Pokud máte nějaké výhrady proti mým, museli bychom diskutovat o konkrétním díle, o jeho obsahu a formě.

už jsem ti to psal - průlom v tom, jak už nahlížíš na rým a co už jsi se o něm dozvěděl 

Průlom v čem, tak jak píši své básně, píši je již dlouho. Samozřejmě mají i svůj další vývojový pohyb, ne však podle Vašich měřítek. 

dík

Vždyť říkám, průlom veliký! V tvém prvním odstavci jasně patrný. Jen tak dál! 

Ale pane Voříšku, co se týče rýmů veršů, tak zde sice panuje dosti velká benevolence, vzhledem k vyjadřovanému obsahu a také díky možnostem českého jazyka, ale jsou tu i určité hranice. Proto jsou různé typy rýmů, které je možné uplatňovat v básních i kombinovaně. Vždy však vazbou k vyjadřovanému obsahu, ne samoúčelně, jako nějaká z nouze ctnost. Doplňující se rýmy by měly být souzvučné, libozvučné i kontrastní, ale ne kolizní. Rým může být zvuková shoda jen posledních slabik, zvuková shoda posledních dvou, tří slabik nebo zvuková shoda celých slov. Záleží na smyslu vyjadřovaného a básnickém citu autora. 

Vždy i rýmy pečlivě promýšlím pro potřeby svých básní. Opakuji, kdo však nerozumí jejich obsahu, čte jen formu díla a porovnává její prvky s nějakými prázdnými schématy, tak se nutně zbavuje možnosti objektivnější kritiky.

Litartsi!

Začínám z tebe mít radost.

Konečně ses kouknul na rýmy s nějakým přemýšlením. Jak rýmy vypadají, co jejich koncovky. Zdá se, že jsi přijal skutečnost, že rým je zvuková shoda v koncovkách slov. Sice píšeš: stvoření - zrození – tvrdé „ření“, měkké „zení“ (což sice nedává smysl – proč by „ř“ bylo tvrdší než „z“) ale to vůbec nevadí, to se vypiluje.

Hlavní je, že jsi zde opustil kritérium, že i mizerný rým je vlastně povedený rým, a to tehdy, když se to autorovi (tobě) hodí obsahově!

Však víš sám nejlíp, co jsi psával o rýmech.

To je velký průlom!!!

Gratuluji! Jen tak dál.

díky

Také to bylo v našem lese před 50 lety. Nádherné.

Goro, jo jo, je to přívlastkové a oslavné, dýky za návštěvu

díky Litartsi

Rýmy? "Stvoření - zrození" (tvrdé "ření" - měkké "zení"), nebo rýmy "poznají - zpívají" se také nedoplňují dobře.

Radovane, mně zpočátku nějak nesedí přídavné jméno v každém verši... a v závěru zas příliš oslavný tón. Neznám však ony souvislosti, které v komentáři zmiňuješ...

jééé, děkuju!

takový komentář (i když by mohl být přesnější - rýmy - které? ...) mě těší.

A znát "Tolkínův" Silmarillion by taky neškodilo (to je reakce na ten sentiment poslední sloky)

Mně jste tolik vytýkal, nespravedlivě, ale co píšete Vy? 

Slabiky ve verších, rytmus, přízvuky, některé rýmy... Závěrečná sloka je nejslabší, sentimentálně banalizuje předchozí.  

K tě oslavné až skoro básni, kterou je začátek Tolkienova díla, se dá použít skoro všechno. I chrám lesa. 

Kdyby to už nebylo klišé, řekla bych: chrám lesa... Ale bohužel, je už to klišé, tak jen: krásný. Tip a.