Husar III

En,

to, co je u M.J.L. žitá realita včetně Dagestánu, to jsou u mne jen symboly. Dříve, už v dospělém věku, se mi o reáliích válek z 19. století občas i zdálo, čili jsem svým způsobem (ve snu) i prožíval něco podobného, co M.J.L. Dnes už je to jen záležitost rácia, ne emocí a "prožitků". 

ukrytá v máku,

období, kdy mi záleželo hlavně na počtu tipů a umístění v tabulkách, které tu dřív byly, mám už za sebou. Jeden z mých nicků byl poměrně úspěšný, takže jsem sám sobě dokázal, že bych byl úspěšný, kdybych o to ještě stál. Dnes mi zaleží už jen na tom, abych lépe pochopil, jak se mohla současná česká poezie octnout v tak obrovském úpadku, v jakém se dnes nachází a jestli lidé ještě vůbec stojí o nějakou alternativu toho, co se tiskne v Tvaru. ...A nemohl by být tou alternatevou třeba "neoklasicismus" ? Jestli při tom píšu básně, na tom až tak nezáleží. Teprve kdyby byl zájem o alternativní poezii opravdu výrazný, asi by mě to inspirovalo k horečné tvorbě. 

Abakusko,

momentálně píšu proto, abych si vnitřně ujasnil svůj současný vztah k beatnikům, nejprve ke Ginsbergovi, kterého jsem neměl nikdy rád a pak ke Corsovi, který mi připadal přijatelný. Dost pochybuji o tom, že se tady najde někdo, kdo by byl ochoten se mnou na toto téma diskutovat, ale i když smažu všechno, co napíšu, aspoň si ověřím jak se mé názory na G. a C. za asi dvacet let proměnily a možná taky pochopím proč.

Navštívils v poledním žáru údolí Dagestanu....    a něco přenesl 

Musaši - neblázni, to že som pacifista a ešte menej rozumiem rozlúčkovej poézii, ale to neznamená, že ju druhí majú prestať písať. Človek všetkým nevyhovie, a  ak sa  to stane, tak je  z toho hymna. Nie som odborník a nemyslím si, že môj názor je jediný a  správny. Akurát nerada nastavujem svoju kožu. 

Píš  ako to cítiš a pre mňa za mňa aj bojuj, ale vyhni sa zraneniam. 

ukrytá v máku,

dokonalost už v dnešní poezii nepředstavuje žádnou hodnotu. Oceňuje se zajímavé či zábavné vyjádření autentických emocí, originalita či schopnost hovořit tím nejmodernějším básnickým jazykem. Ani na amatérském serveru jako je Písmák už klasické vázané verše nemají takovou váhu, jakou měly ještě nedávno. Nevím, jestli se milovníci klasické poezie na Písmák ještě někdy vrátí, připadá mi to nepravděpodobné a ptám se, co tu dělám, když chápu, že se trend obrátil v můj neprospěch. Sám nevím, jak dlouho vydržím trvale prohrávat a mazat všechno, co napíšu.

Abakusko,

lidi se od sebe vzájemně velmi liší. Jsou různé psychologické typologie, mně asi nejvíce vyhovuje Enneagram. Člověk si nemůže vybrat, čím bude, prostě se narodí jako určitý psychlogický typ. Pro "bojovníka"(typ číslo 8) není možné prožít život jinak než v boji. Když si ale bojovník zvolí jako válečné pole poezii, octne se mezi pacifisty jako jsi ty a je mu jasné, že tam vůbec nepatří. Uvědomuje si, že vede marný boj proti drtivé přesile, která mu nemůže rozumět a která ho nakonec udusí ve svém sentimentu.

Vzdát se už konečně - to by byla obrovská ostuda, ale prožívat nekonečnou šňůru proher je patrně ostuda ještě větší. Možná mě tedy Písmák nakonec přecejen odnaučí psát a já vyškrtnu poezii ze seznamu svých bytostných aktivit. 

myslím, že život sa  dá prežiť aj inak ako v boji. Ale páči sa mi skôr Husar. Tip zaň. 

law,

každý taoistický element se vyskytuje ve stavu jin(o kterém mluví Lao c), ale také ve stavu jang. S vodou v jangovém stavu mám bohaté zkušenosti, tu poslední ze včerejška: přívalový liják a kroupy.  Přišel jsem sem do knihovny, abych trochu změnil své pochmurné myšlenky, což se částečně podařilo a díky za to i tobě.

A zase vzhůru na úklidové práce!

Skvělej koment!  - dá se o něm přemýšlet ... víc neumím:) a i to tak tak ... 

Voda je živel, samostatná, nezávislá bytost - kdo plave, ví to:) Zatopený lom, vůbec není marný.

Ten první sonet

Ano, ten Lom je přítomnost.

Lom vytěžený, opuštěný, ale zarůstající plevelem a nálety jen velmi pozvolna. Nejlepší by asi bylo jej zatopit vodou a vytvořit z něj skalní jezero.  Takový lom by se asi líbil Máchovi i Wordsworthovi - a to bych byl rád.

Jak pravil Lao C: 

Nejvyšší dokonalost se podobá vodě,

neboť voda ve své dokonalosti prospívá všemu, aniž s čím zápolí. 

a ten lom je teď přítomnost, Musašíku:) já vycházím vždycky z toho, co mám zrovna teď, nelámu si hlavu kamením, co už tu není ... ale někdy je příjemné se trochu opakovat ... ty nálety jsou fajn:) - prima nálet! a díky za doslov

netWoore,

budu střídat vázané verše s volnými, protože chci oslovit širší okruh čtenářů. Vždy záleží na tom, kdo je na Písmáku právě přítomen. Životnost básně "na trhu" je efemérní jako život jepice a v oblíbených mě má jen minimum kolegů. Horlivě tedy studuji, kdo si mne náhodou všimne v onom úzce vymezeném úseku času, který je našim dílkům předurčen.

Law,

Lom - to je má minulost tady na Písmáku, minulost - to jediné, co tu ještě existuje, když přítomnost neeistuje a budoucnost je asi už jen zbytečnou otázkou.

jsem rád, že ses vrátil k rýmům, tip za husara

líbí se mi ten lom:) vždycky když scházíš do hloubky něčeho, je to divný  ... mi přijde, žes to vystih. Za osudy mi trochu vadí vykřičník (bo na křižovatkách dost virvál i tak) tu poslední strofku skoro už ani nepotřebuju - v té druhé mi přijde, žes už řekl i tu třetí. Neboj, ono to nebouchne (si myslím:) - ale jen tak plíživě ... :D ale nálety mám ráda