Borůvkovej den

Šikulka.

Verunka

Dík...tak zase až příští rok na začátku prázdnin.

Milé, jako vždy. 

Úsměvné, ach ty vzpomínky... krása hezký chvil

Cassy, mlčení mám ráda

a tak si mlčím všechno ze života...

Letos jich je u nás, v podhůří opravdu hodně. Borůvky obarví léto. Po jahodových a třešňových z tvarohového těsta, jsou tu kynuté knedlíky s borůvkami. Babičky a knedlíky patří k sobě :-)

Stejně jako maminky, které chodí s dětmi na borůvky do lesa.

Děkuji za vaše vzpomínky.

Ty "obyčejné" chvíle se časem orámují do nezapomenutelných obrázků...a tak to má být. 

Mimochodem, když jsem předevčírem ohýbala záda v borůvčí já, šly lesní cestou čtyři mladé matky s hordou dětí. Řvaly děti, řvaly i ty mámy na ně. Nechápala jsem to. Místo aby je učily, že v lese se nekřičí... "zahoď ten hnusnej klacek"...to byla jedna z vět z úst mámy. Nevím, jak tyto děti budou vzpomínat. Můj muž měl na kočárku našeho nejmladšího vnuka. Procházel se lesem, zatímco my s dcerou trhaly borůvky. Když jsme se po dvou hodinách sešli u auta, říkal, že chtěl těm dětem nabídnout hrst borůvek, za to, když nebudou křičet...ale bál se těch matek ;-)

To je tak...až jsem taky celá Fialová:)

Krásné, citlivé.

V kraji mého dětství borůvky moc nerostly, poprvé jsem je sbírala až ve třiadvaceti v Beskydech s mým (budoucím) mužem... moc jsme jich nenasbírali, zato ta obarvená trička... :-)

působivý prolog!

Souzním, dneska jsem po letech byla na borůvkách, vzpomínala na dětství a vařila knedlíky :)

Byla jsem na výletě s vnoučaty a trhali jsme jen tak do pusy. Mamka také dělalal knedlíky. Moc dobré.