Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seO výchově dětí
Autor
Kamamura
Zeanddrichovy zápisky ze školních lavic jsou prostě dokonalé; děti se většinou nestačí za krátkou dobu své existence naučit komplikované obojetné přetvářce charakteristické pro svět dospělých, která je naprosto nezbytná například k tomu, aby sis na praporec nechal vyšít krédo/přikázání/vznešenou pravdu - "Nezabiješ!" (nebo jak říkají buddhisté "ahimsá/nenásilí"), a pak s tím praporcem nad hlavou cválal v čele obrovského vojska a tloukl s ním bezbranné vesničany nalevo napravo, hlava nehlava, až krev stříká na všechny strany. To dítě nedokáže, ani zvířata se takhle nechovají, na to je potřeba odrostlý exemplář rodu "Homo Sapiens", kterém Stanislav Lem ve svých sci-fi říká (údajně je to přesnější pojmenování z Galktické Encyklopedie) "Monstrosum Furiosum", neboli česky "Odporňouš Zuřivák". Dítě prostě bezelstně pojmenovává, co vidí, a tak dojde k logickému závěru, že císařství je dneska jako politický systém docela v módě, jen se mu tak pro jistotu neříká - mimochodem ke stejnému závěru dochází vypravěč ve Vonnegutově knize "Bluebeard" - nebo "Deadeye Dick", už nevím, ale Vonnegut to byl stoprocentně.
Děti mě prostě nepřestávají fascinovat, například moje dcera (je pro mě takovým ambasadorem tajemné dětské říše) - měsíce už hraje každý den "Genshin Impact", až se začaly z jejího okolí ozývat ustarané hlasy: "Proč nemá to dítě více pořádných koníčků? K tomu tanci a kreslení ještě třeba plavání, nebo aerobik?", "Nojo, otec je hráč počítačových her, dcera to zdědila po něm. Halt výchova, nebo lépe řečeno, její absence!", "Dnešní mládež zná jenom zábavu, odpovědnost žádná." Já, protože své dceři a logice vývoje lidské psýchy bezmezně věřím, jsem na to vždy říkal - "Nechte jí na pokoji, hraje tu hru, protože jí na tom něco fascinuje, ale to nepotrvá věčně, protože časem se omrzí úplně všechno. Když jí to budete zakazovat, jen ten proces prodloužíte. Nakonec si něco najde, protože začne být nespokojená. Dostatečně inteligentní člověk vždycky nakonec skončí nespokojený - se šlendriánem okolo, s inherentní společenskou nespravedlností, s ostatními, a hlavně sám se sebou. Nespokojenost vždy spolehlivě nakonec indukuje akci - někdo sice pár let brblá v přechodném stádiu, ale nakonec něco udělá. Má přece pořád samé jedničky, a učitelé ji milují, tak co chcete víc?"
No a včera se vrátila dcera se ženou z návštěvy, a k mému úžasu dcera nepaří, ale něco si soustředěně studuje na čtečce.
"Co to čteš?" ptám se ledabyle, jakoby mimochodem, abych jí nevyplašil.
"Ále, nějaká knížka, kamarádka mi to doporučila. Nějaký Dostojevský, Zločin a Trest se to jmenuje."
"Zločin a Trest?! Ty jo, já jsem to tedy sám nečetl, vím sice o čem to je, ale to je přece dost hutné a náročné mudrování o etice a morálce, lidi to většinou moc nebaví, a často to ani nedočtou do konce."
"Mě se to celkem líbí, připadá mi to dobře napsané."
"No to bezpochyby je, taky je to naprostá klasika. Hele, nebudu tě rušit."
Potichu pokládám na stůl hrnek s nezalitým kafem, a po špičkách opouštím kuchyň, tiše za sebou zavíraje dveře, abych snad neopatrným slovem nebo zvukem nezničil křehký zázrak (jak doufám) nové vývojové etapy mé nade vše milované dcery.
17 názorů
Zeanddrich E.
20. 09. 2021.. .
nebudu se stydět, neb staří mrzouti jsou mi krajně nesympatičtí, protože svět tam venku je stále na to dost ještě barevný, abych rezignoval. i když rána jsou drsná, ale to souvisí s uměláckým lidským chronočasem, zlatý Španělsko normálně, hodina, dvě spoždění nikoho vůbec absolutně nenazvende ze židle :D
každopádně v přírode lidi nečtou, souhlas, ale za to může ta zatracená církev jistá mezinárodní organizace se sídlem v Římě (abychom nejmenovali Vatikán) :D
Aru - jak tohle můžeš říct?! Na koho pak budeme hudrovat? Takhle se dalo říkat: "Ta dnešní mládež, nic nečte, nic nezná, jen se různě konzumně poflakuje, jó, to za mých mladých let, když jsme se ještě laškovně honili s legionáři v Teutoborském lese, to jsme sice neměli písmo a písemnictví, ale dokázali jsme číst ve všem - z otisků legionářských sandálů v jehličí, z letu vrachen (= hybrid mezi vránou a kachnou, termín ze hry Hunt Showdown) čerstvým povětřím, z kulatosti žaludů padajících na podzim z mohutných dubisek, z tvaru jeleních parohů a z dráhy komet na noční obloze. Ale dneska?! Pche, darmo dechem plýtvat..."
No a po tvojí korekci už tohle hudrování nefunguje, Aru. Styď se! ;-)
ale kdepak iví, zase se čte furt a všude, kde koho vidím v busu s otevřenou knížkou ;)
blacksabbath - záleží, jak v kterých kruzích. Například já, kdybych nečetl manuály, odborné konference a různé návody, tak jsem profesně vyřízený. A jestli myslíš beletrii nebo poezii, tak v elektronické podobě doma čteme něco pořád a všichni, i když je pravda, že nejvíc čte aktuálně asi moje žena, protože mě zabírá příliš mnoho času psaní, než abych jí mohl stačit. ;-)
vono už je v dnešní době zázrak, že někdo vůbec něco čte...hmmm - klasika to je něco:-)))
já to četl, a přišlo mi to vtipný, takovým děsivým způsobem, jestli rozumiš, že tam může skončit kdokoliv, pokud skočíš např. z mostu do řeky, jedná se o trestný čin, nebo něco takovýho, už je to nějakej čas co jsem to četl, no a jak píšeš, tím ohrožuješ sám sebe, takže tě předají do blázince, pokud budeš trvat na tom pokus opakovat k jeho úspěšnosti, tak tě budou nutit, abys jim podepsal papíry o dobrovolným pobytu, to samozřejmě můžeš odmítnout, ale je ti to platný, asi jako děravej deštník v dešti, oni to hodí k soudu, jaks psal, ale mají na to týden, nebo něco v tom smyslu, pak protože chápeš, nechceš zůstat členem báječný společnosti a daňovým poplatníkem k tomu, tak tě nechají v blázinci soudně.
všichni se v tý definici ohánějí, že pobyt v blázinci je dobrovolnej, atd., atd., ale když si přecteš ten postup, tak pokud vybočuješ ze společnosti v místě a čase pro ni neakceptovatelného chování, např. ta sebevražda a jsi takovej smolař, že to zvoráš a ještě tě někdo chytí a ještě ke všemu se pak nepřetvařuješ a budeš si stát za svým, no tak z blázince už v životě nevyjdeš
Aru - já jsem se taky bál, že me zavřou do blázince, ale můj psychiatr mi trpělivě vysvětlil, že zavírat někoho do blázince je strašně drahá záležitost, takže se to dělá jen naprosto v těch nejnezbytnějších případech, kdy je člověk nebezpečný buď sobě, nebo okolí, nebo potřebuje stálý dozor z nějakého důvodu, ale vždycky to musí nařídit soud. Kdyby zavřeli každého, kdo vykládá nesmysly, tak by mohli rovnou za blázinec prohlásit celý svět, takže by ten pojem ztratil smysl - blázinec by byl všude a nikde zároveň. I vězení musí mít svoje uvnitř a venku.
Kočkodan - to je přirozené, každý typ modelového čtenáře vyžaduje jiná lákadla. Nejlépe byl v tomto směru udělaný blockbuster mého dětství jménem "Top Gun", který měl pro kluky rychlá letadla a vzdušné souboje, no a pro holky... svalnaté, vypracované tělo mladého Toma Cruise. Výsledek byl, že když se na jediném videopřehrávači v chatové osadě Podskalí ten film promítal, bylo tam narváno k prasknutí. Také se to jednou naučím.
Já jsem se čtenářsky silněji zakousl ve stejném místě jako Lída.
Celkově si myslím, že zveřejnění tohoto dílka nebyl zločin, po kterém by měl následovat nějaký trest. ;-)
já psal na necyklopedii, pár článků tam ještě ode mě je, ale protože jsem byl nezvladatelný živel, tak mě z tohoto prestižního klubu vyhodili, od té doby bloudím světem zaprklý a sám, kdykoli prší, složím deštník a užívám si chladného děště a následné rýmy a horečky, ale nic to není platné, i když skočím z mostu, vždycky mě nějakej blbec vyloví, pak je moje první otázka: jestli jsem necyklopedista? načež mě zavřou do blázince a zjišťou co to má být ta Necyklopedie, načež když to zjistí, tak mi prodlouží pobyt v blázinci, jakožto člena spolku chorých bláznů a ptají se mě na adresy ostatních nechyklopedistů,... no, nebo možná jsem se nechal trochu unést fantazií a bylo to drobátko jinak :D:D
Allegna - díky, tebe vždycky rád vidím. Jednak jsi schovívavá k mé nově těžko zvladatelné grafomanii, a jednak jsi proti mě ještě netroubila do boje. Za každého, kdo mi nejde po krku, hned jak mě spatří, jsem vděčný! ;-) Jo - a málem bych zapomněl, píšeš pěkné věci, Prahu mám moc rád, ty tvoje dvě miniatury se mi moc líbily!
Aru - Necyklopedii, tedy spíše původní, anglickou Uncyklopedii samozřejmě znám, sám jsem na ní v letech 2007-2010 psával - třeba článek o utrpení pixelů zotročených lidmi v monitorech počítačů, a o tom, jak zázrakem některé pixely začaly mluvit a staly se z nich tzv. voxely (slovní hříčka, kterou typicky ne každý pochopil - volumetric pixel (voxel), neboli trojrozměrný pixel s objemem (volume = objem) vs. mluvící pixel (vox = latinsky "hlas").
... s tím rozdílem, že na Uncyclopedii jsem byl mezi lidmi svého kmene. ;-)
Musím se přiznat, že pro mě byl fajn text od: No a včera...... za ten tip
a existuje vůbec? kdo se reálně může jmenovat Russel Bertrand, podle mě je to úplně vymyšlený, stejně jako celá sekce českopedie (to je správný název pro českou wiki.) je úplně mimo a nikdy se tam nic nedozvíš, ostatně jediná správné wikipedie je samozřejmě tato, kde je plno správných a naprosto k věci informací :D
Kamamuro, tys hlava otevřená a pomazaná a ke všemu mě ještě rozesmál prolog, myslel jsem, že každýmu jenom překážím, třeba takový Norsko, jak mě zmerčí, hned na mě řve, abych se šel utopit, já si z toho samozřejmě nic nedělám, jen posledně, když jsem šel z práce domů, řek jsem si "co kdybych to vzal přes ten parádní most přes řeku," a najednou se vidím, jak jdu po zábradlí toho mostu, ale jak říkám já jsem naprosto totálně imunní, jako ta skála :D
přesně tak, dejde těm dětem už konečně pokoj, copak sami nemáte dost traumat z dětství, kdy každej druhej dospělej, jako ten největší pitomec chce to dítě předělat k obrazu lepšímu a jakže to dopadlo? lidé v blázincích, u psychiatrů, psychologů. celoživotní traumata ze škol, můj ironický potlesk všem co chtějí děti přemodelovat, aby z nich něco bylo pořádnýho, dejte dětem už konečně pokoj a nechte je žít. dítě není hračka, ani stroj!
doufám Kamamuro, že oceňuješ Mojžišovský zápal :))
jinak Genshin Impact jsem také hrál, a jak říkáš, přestane to bavit, když tu hru vyždímáš až na kost, navíc ty postavy co nejvíc chceš, ti stejně skoro nikdy nepadnou, no a pak přijde další aktualizace a je to zase to samý, ženeš se za další postavou a když ji máš, tak další aktualizace, no nenasere to? :D
simtě Dostojevskýho jsem četl od 15ti, brnkačka, akorát si z toho nepamatuju ani čárku :))
Škoda každý facky, která padne vedle. Čekal jsem úderné, až intimní verše