Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePrvního podzimu
Autor
MAJKL65
Ve směru větru jde po okně déšť
naslouchám krokům na šedivém sklu
a z hodin tikot jde, že je již šest
postavím na kávu černou jak tmu.
A venku stařena šumperské mlhy
jak jedna z německých válečných vdov
na ranní mši v šátku černém jak stuhy
jde a já postele stelu zas rov.
A píská čajník jen jakoby snad
jako když plaší se za noci strach
nálezů je chvíle a jejich ztrát
všechno se navrací jen do svých drah.
Prvního podzimu právě dnes je
šálek již zahřívá dlaně a rty
a ticho přichází do pokoje
jak kdysi přišla bys za mnou i ty.
A den je bílý jak z předloňských pěn
jež v dnešek roztají, vzplanou jak sníh
a já snad do vlasů šeptat jak sen
budu ti pojď, v ptácích letět na jih.
4 názory
Radovan Jiří Voříšek
26. 09. 2021úplně neklouže, ... ale alespoň to koresponduje s její syrovostí
pôsobí tak zraniteľne, dojímavo...
a zároveň si pod jej vplyvom prajem byť niekomu tou, komu bude šepkať do vlasov...
***