peneplenizace

pořád moc dobrá! :) Fajn, žes nevymazala úplně ... máš v mé četbě nezastupitené místo :)

silene, tvoje paměť je obdivuhodná. jo, je to slepené ze dvou textů - publikovány cca před rokem, avšak poslední dobou (shodou okolností) opět aktuální.

jinak ten první odstavec tvého komentu - ano, ano, příběhy žité vs. příběhy, který se už nedějí... a některý věci mají smysl jen tehdy, když probíhají... a aby nedošlo k naprostému pomatení mysli, je nutné hledat analogie vně, utěšovat se tím, že v jiných měřítcích a v jiných rovinách a v jiných paralelních světech to funguje podobně. třeba.

errata: rozhlížím (Žádný rohlík nefiguruje, i když opečené krutony v konzumované polívce přítomny byly.)

Moc ráda strávila jsem s textem další porci svého oběda a času. Nesvedla z hlavy poznat, jestli je úvod trochu jinak, než byl kdysi, ale spolu se závěrem pořád v hlavě přeskakuji (jo, přeskakuji, přeskakuje mi) k vysídleným duchům. No nic, že mě bavilo a že přemítám, kdy jsou příběhy živé/žité/osídlené, asi když se ještě aktuálně dějí svým aktérům a nikdo netlumočí, nezprostředkovává potenciálním čtenářům/archeologům/kamenozpytcům atd. jejich námět, protože to jednoduše není nutné zjišťovat, tušit, luštit? Saturace pouhou existencí, prožitkem. Asi.

Jo, je aktérem vůbec živý vyšší organismus? Není jím radši sám utvářený materiál?

Termíny mi běsné nepřišly, leč byla bych pokrytec nepřiznat si, že při někdejším čtení muselo dojít k přepilnému našprtání. Tak jako že pořád drží (po helvítsku a s podivem). Jak dlouho ještě ale?

V interpretačním rámci potom nejvíc k duhu přichází úplně prostá ztráta iluzí. Únava materiálu. Kolik orogenezí bych jako vydržela? Vcelku vyčerpávající proces hned na první prožitek, když... když se tak rohlížím zpět, hm.  

Ta naděje ve střední části. A máchnutí rukou v nehledě. Dobré.

Bylo to kratší? Je to slepené? (Že to jako tou hlavou běží a že nevím, nevybavím si.)

Pavle, zajímavá interpretace, dík.

k tomu co píšeš - jasně, je to přirozený, písmák je fakt něco jako fb, lajkují se kraviny, tlachá se o kdečem, tipují se jednotlivosti... ano, ano, přesně o to jde, bavíme se, bavíme, tak se do naší zábavičky neser, jo? ok, pro mě za mě.

ale trochu mi vadí, že když se tady vyskytne někdo, kdo se snaží brát psaní do určité míry vážně (jak v rovině tvorby, tak v rovině kritiky), tak je většinou vnímán jako exot, co to hrozně žere. chm. a to raději nerozebírám skutečnost, že se to tady čato podobá pískovišti - napíšeš svůj názor k dílu - a dotčený autor, protože má pocit, žes mu zbořil bábovku, hned přijde a napíše taky jakože upřímnou kritiku, přitom je jasný, že je veden osobní averzí... a tak dál, nemá smysl to řešit.

Příjde mi. že báseň je o úpadku literárního serveru. Nebo literárních serverů obecně. Na počátku je nadšení, nebudem psát do šuplíku, povedeme duchaplné diskuse o tom co je to tvorba. Berem to fakt vážně. Možná to jsou ti duchové které vyvoláváš. Časem to začne erodovat, je to asi přirozený proces.

dík, fusko, vidíš, zrovna včera jsem jeden konflikt naděje s nicotou prožívala.

zajímavej postřeh s tím "na malým prostoru spousta pohybu" - přemýšlím, jestli s tím dál pracovat, jestli nechat ty zlomový svahy zarůst alespoň náletovými dřevinami... věčnej boj o to, co v básni ještě říct a co už ne.

a těší mě, že zmiňuješ nadhled.

ano, kamamuro, kdo seje vítr, sklízí bouři - to je přesně ono. já jsem kritizovala tvůj text v soutěži, pak jsem si dovolila vyjádřit něco ve smyslu - diskuze o počítačových hrách na literárním serveru jsou prostě blbost a nezachrání to ani alibistický označení "mimo" - dle tebe onen vítr - a tak jsi prostě přišel rozpoutat bouři. ok, stává se. ale nediv se pak, že tvůj koment neberu vážně, že ho vnímám jen jako pasivně agresivní výlev schovávající se za rádoby vtipný a duchaplný hlášky. to je to, co jsem chtěla svým prvním komentem říct. to, žes v tom viděl cosi dalšího, co ti stálo za takovej rozbor, je druhá věc a vypovídá to hlavně o tobě.

jo a pokud si myslíš, že jsem studenej čumák anebo že to všechno tady děsně žeru, mysli si to klidně dál a dál si dělej starosti o moje duševní zdraví, to už je tvůj problém.

law, ty termíny - posedlost. anebo obsese. anebo obojí. co ti budu. možná bych měla zase trochu víc myslet na čtenáře. dík.

 - druhý čtenářovo pohled (kecám, jsem tu asi podesáté:) přijde mi to postavené chytře -

první část: totální přetížení čtenářovo mozku,

druhá část: úleva! - bude příběh,

třetí část: příběhy jsou blbost

:) 

(Kamamurovi díky za upozornění na zajímavou grafiku - pomáhá mi číst, co má a jak:)

Luzz - cywe, já tě teda fakt nechápu. Za prvé -  co je špatného na tom, že je Aru můj kamarád, že mi dává tipy (tomu těžko můžu bránit, že), nebo že si povídáme o počítačových hrách v mém MIMO threadu, kam jsi nás (nelitujíce námahy), přišla prudit ve stylu: "Co si tu haranti čutáte merunou, tady je veledůležitý literární server!" Tos mě dost vytočila, neměl jsem na to zrovna vůbec náladu (když jsem ten thread ještě schválně dvakrát označil MIMO), tak jsem si jako správný cholerik zařval a zanadával, pak jsem se trochu zastyděl, to přiznám, ale tím to pro mě skončilo. 

Dorazil i Majaks, který mi normálně jenom urputně nadává, ale tam nějak roztál, a docela dobře jsme si poklábosili o počítačových hrách, takže to nakonec celkem dobře dopadlo. On se každý nakonec unaví (doufám, že nakonec i ty). 

No a dneska vidím, hele Luzz něco píše, přečtu si to - no, subjektivně (objektivně se člověku veršovánka těžko hodnotí, to snad chápeš, i když ty svou kritiku servíruješ "al dente", jak jsem měl možnost ochutnat, že?), tedy subjektivně tři až čtyři z deseti, tedy nic moc, ale rozhodně ne to nejhorší, co jsem tu viděl (když je to fakt katastrofa, nepíšu nic, a jdu pryč). 

Tak jsem si říkal - reciprocita, s kámošema klábosíme, a když někdo prudí, poprudím zkušebně zpátky, aby se vidělo, jak studený má čumák (tvůj teda fakt zebe!) No tak nasadím rukavice, oťukávám, pár direktů, naznačím hák, hodím blafáka a najednou - bééééé, von mě praštil! Teda já myslel, že víš, jak to chodí, ne? Seješ vítr, sklízíš bouři, a to platí pro všechny. Popichování je přece mezi psavci běžné, když třeba T. R. Field napsal:

"Hoří necky vedle chýše, 

v níž pan Hajs Týnecký píše. 

Ó kéž by radši psaly necky, 

a shořel pan Hajs Týnecký!"

To je taky celkem osobní a přímý výpad, ne? Myslíš, že Hajs Týnecký na to odpověděl hysterákem? Dost pochybuju. Nejspíš ze zasmál a mávnul rukou, nebo taky něco napsal (nevím, jestli se to dochovalo). 

Co se vtipnosti týče, ty snad píšeš ty svoje klastry cizích slov, aby to bylo trapné? Každý je občas vtipný, ty taky, vždyť si pamatuju, že jsem ti kdysi něco lajkoval (ty si to musíš pamatovat taky) - pro někoho, většinou pro své modelové čtenáře. Někdo míň, někdo víc, no a já se za sebe nestydím. Doporučuju totéž, upřímně. To je přece elementární, drahý Watsone.

Jo, a do lidí zásadně nekopu, nikdy, trochu se pošťuchuju s těmi, co vracejí rány zpátky, jako třeba tadyhle lawenderr (ta mě občas kopne z vervou do koulí, a posílá mě ke všem čertům a do ShangDongu, ačkoliv jsem už byl velmi blízko a znova tam rozhodně nepojedu, ale já jí všechno odpouštím, protože se mi líbí jak píše, a ještě jsem jí věnoval dvě básně, jako ten starý směšný paroháč Merlin, se kterým to také po zásluze špatně dopadlo). Nebo Norsko - chvíli jsme si nadávali, odtloukli jsme si sanice, a dnes máme křehké příměří. Mám tu nepřátele i přátele, a obojí je "olrajt". Každej si nakonec rozmyslí, kam chce patřit. 

Ale ty, Luzz, ty mi děláš starosti, proto sundavám rukavice, nabízím ti ruku, abys mohla snáze vsát, a ptám se starostlivě: "Jsi v pořádku?!"

ten začátek je běsnej! :)) teda pro mě, prosťáčka, co se to bojí i přečíst, aby třeba nepeneplenizoval ... ale poezie je i víra, že to nakonec nezklame - nezklamalas:) dobře přetáčený pocit, že rozumím ... :D se tu ještě párkrát vytočím ... moc fajn, ten konec

(ps: a pozvi si i svého kamaráda arua)

kamamuro, řeknu ti upřímně - zrovna tvůj (důraz na slově tvůj) subjektivní dojem mě nezajímá. a víš proč? protože i když jej prezentuješ jako děsně vtipnou a duchaplnou repliku, tak z toho úplně čpí touha si kopnout (protože jsem onehdy tamto a taky jsem tohleto...)

prostě pískoviště.

(ale klidně si piš něco o šlápnutí na kuří oko nebo o neschopnosti přijímat odlišný názory.)

O to se vůbec už nesnaž.