Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSofiin dopis
Autor
Ronika
Tady je možná na místě uvést kontext téhle básničky. Napsala jsem ji po přečtění uveřejněných částí dopisu Sofii Sapegy, která byla spolu se svým přítelem Romanem Protasevichem zadržena po nuceném přistání letadla Ryanair v Bělorusku. Následně byla obviněna z organizování masových protestů, rušení veřejného pořádku a šíření nenávisti.
Ve svém prvním dopise domů zmiňovala plány, které měla a které se nikdy neuskuteční. Psala o strachu, že nedokončí školu, neobhájí disertaci a že, až vyjde ven z vazby/vězení, nebude nikým. Při zmíňkách o Romanovi používala jeho přezdívku "Roma", čehož jsem se také držela.
Tahle básnička je tedy vlastně jen interpretací jejích slov.
Měla jsem obhájit svoji práci,
popíjet víno, hodně se smát,
strávit ten večer v restauraci
a noc pak s někým, kdo mě má rád
Líbat se s ním a milovat.
Tu práci nejspíš neobhájím.
Děsím se vlastní zbytečnost.
Dny v pekle místo nocí v ráji.
Učím se radovat z maličkostí.
Z hrnečku plného po okraj
popíjím hořký vlažný čaj.
Večeřím sušenky - jím sama
Dívám se někam do neznáma.
Jsem pouze ve své společnost
a jen se svýma myšlenkam.
Děsím se vlastní zbytečnost,
děsím se toho, že jsem sama.
Myslím na to, až vyjdu ven
Nebudu nikým - to mě děsí.
Bezejmenná a bez adresy.
A kus života promarněn.
Život mi uniká mezi prsty.
Cítím to, cítím jeho tok.
Dobře ví(m), že mě mají v hrsti
Vážně se snažím držet krok.
Snažím se nepoddat se tomu.
Svěřila bych se - není komu.
Neviňte za nic z toho Romu.
Já sama mu nic nevyčítám.
Jednou se vrátím zpátky domů
a noční můry budou ty tam.
Pokud jde o mě, vydržím to.
Začala jsem se usmívat.
Jestli se trápíte, je mi líto,
neměla jsem to všechno psát,
ale nemám s kým dalším sdílet
všechny své myšlenky, všechny chvíle.
V životě se teď hodně stane.
Všichni to zažijí - jenom já ne.
9 názorů
Inge,
až dosud jsem se domníval, že brutální vulgárností se tady opájejí a zaštiťují pouze infantilní zamrzlí puberťáci - muži, ale když čtu tvůj příspěvek, nestačím se divit, kam až postoupila emancipace. Ještěže se nemusím bavit s takovými pivními amazonkami jako jsi ty!
Ingastatlatla
01. 10. 2021Musaši ať jde klidně do píči s tou radou věnovat se tradiční veteši. Aktuální a politické téma může být v pořádku a nevylučuje se s rýmy. I když to u nás nikdo bez kytary padesát let nedělal.
Jiná věc je, že to je samá banalita, zrýmovaná zpráva. A ješté snad z A2larmu. A neškrtaná.
A nauč se azbuku.
Ahoj všem, děkuji za názory, výtky i rady :) Vážím si všeho, ale musím uznat, že Tvé povzbuzení, Kamamuro, bylo obzvlášť milé a potěšilo mě! Písmák beru jako výzvu nejen z literárního hlediska, ale také z osobního - chtěla bych se naučit lépe přijímat kritiku obecně. Uvidíme, jak to půjde :)) Mějte se zatím všichni moc hezky a na viděnou u dalších textů!
Roniko, jestli ti můžu radit, Musašiho a Safiána si moc nevšímej, jsou to takoví místní všeználkové. Safián rád kritizuje, ale vlastní verše pro jistotu zakopal někde na pustém ostrově vedle pokladu piráta Flinta, aby nikdo nemohl pro změnu moc kritizovat jeho, stejně jako onen čaroděj z pohádky, co schoval svoje srdce v ptačím vejci a byl pak nezranitelný. No a Musaši - ten chodí, a hraje si na odborníka na Japonsko, ale kdybych měl dolar za každý faktický nesmysl, který jsem od něj četl, tak můžu jít do penze.
Moje alternativní rada je - piš dál, a nenech si mluvit do volby témat. Piš si o čem chceš, nejlépe však o tom, co tě nějak bere, fascinuje, nebo vytáčí - což zřejmě už děláš, takže to děláš dobře. A piš co nejčastěji - protože psaní je dovednost, a v každé dovednosti se člověk zdokonaluje hlavně tím, že se jí prakticky věnuje - čím častěji, tím se zrychluje lépe (rychlost zlepšování záleží taky na talentu, ale každý, koho jsem v životě obdivoval pro nějakou dovednost, mi řekl, že devadesát procent byla píle a vytrvalost. Talent se dá nahradit pílí, píle talentem jen do jisté míry).
No - a víc nepotřebuješ podle mě vědět. Samozřejmě ti můžou hodně pomoci lidé, kteří mají víc zkušeností, a znají různé fígly a techniky. Já mám naprosto skvělého učitele hudby, například - je drahý a náročný, ale ukázal mi věci, nad kterými jsem fakt žasl. Stejně tak budou i dobří učitelé kreativního psaní - ale většinou také nejsou zadarmo, a mívají kolem narváno žáky. Dobří učitelé ti většinou nebudou nakukovat přes rameno a drezurovat tě jako cirkusové číslo.
No - a to je vše, co chtěl jsem chtěl říci (kdyby se tu neobjevili tito pánové, asi bych tohle celé nepsal). Věřím, že na většinu věcí nakonec přijdeš sama, a teším se s ostatními, co dalšího si od tebe v budoucnu budeme moci přečíst!
Zdar!
Třeba by básni prospělo zeštíhlení - např. verš: pokud jde o mě, vdržím to
i bez onoho "pokud jde o mě" je jané, že jde o ni
Mně ty verše přijdou utahané tempově, zbytečně vypočítávající, vysvětlující. A to už je valstně toho dost vysvětleno v prologu. Spíše literatura faktu než poezie. Ale materiál je dobrý, ještě se na to podívej.
Nebýt úvodní poznámky vůbec bych nevěděl , o co jde. Některá místa jsou sice působivá, ale mohla by být v jakékoliv básni, jiná popletená, jako bys ani neuměla česky. Společenský aspekt, jeho existenciální stránka, aktuálnost, a naléhavost se zcela vytratily. Mohla by to být klidně i píseň ještě nezkažené kriminální delikventky. Když už takové básně, tak pořádně udělané. Ať už ve vázaném nebo volném verši.
Dost dobře nechápu, proč sis vybrala tak konkrétní a časově přesně zacílený námět, když už se chceš věnovat vázaným veršům. Obsah je zpracován velmi naivisticky, ale po řemeslné stránce to zase tak špatné není, za což dávám tip. Na tvém místě, když už tedy chceš psát vázaně, bych to raději zkusil s obvyklými náměty, které mohou oslovit každého. Politika tady zrovna v kurzu není.