Doteky

Děkuji, proutníku. Hezké vyznání

Děkuji, poutníku, za zastavení, takové básničky jsou pro mě asi jistý druh psychoterapie. Možná to nejsou tvary slov, kterými briskně vládneš Ty, ale spíš vyjádření nitra, které potřebuje pojmenovat, aby se srovnalo. Kritikami tady, a vyjádřením dalších, pak hledání i jiných cest, které třeba člověku unikají.. Ahooj

Milostná poezie nikdy nebyla můj obor, ženám jsem nikdy moc nerozuměl, ale po přečtení této básně na mě jde lítost, že už jsem tak starý, a že jsem neměl víc odvahy a sebevědomí, dokud to mohlo mít nějaké výsledky.

To pro mě znamená, že báseň je v mém pojetí dobrá (pohla s mými niternými pocity, patřím i tedy zřejmě do okruhu modelových čtenářů autorky), a musím tedy výkon ocenit potleskem - jinak bych se cítil jako prudérní pokrytec.