Polojasno dvacátého devátého dne

Díky za rady ještě popřemýšlim o úpravě

Možná by to chtělo (jen nápad) dodat trochu tempa tím, že se vynechá pár slov. Poslední verše každé sloky by mohly být takovými dovětky ve formě zkratek. V tom případě nevadila rytmická odlišnost od zbytku slok a mohlo by to být vnímáno jako záměr. Vytrčuje poslední verš druhé sloky, který sice působí jako nadsázka, ale z celkového rázu prostě trčí.

Měsíc zachumlaný v kabátě

choulí se nad střechou.

Asi má závratě.

Na cestu po nebi nemá dost volna.

Pro nářky milenců se souží

"dívenka bledá ke kontaktu svolná"... stojí za zamyšlení, možná změnu

Prstem na zem ukazuje.

Počítá z večera sklopené růže.

Snění mračna neobuje.

Děkuji

Smíšené verše, smíšené pocity. Rytmus klopýtá, ale vlastně mi to nevadí, snaha rýmovat obsah poetického sdělení nešněruje. V návaznosti na název si odnáším dojem polovážna, nadlehčení humorem.