Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKdo jsem? II.
Autor
Nina Lili
Jsem výkřik do tmy, co krájet by se dala
není vidět na krok, zapal svíci.
Jsem průsvitná a sen jsem zapomněla
zůstal mi jen šrám na bledé líci.
jsem vítr bez cíle, já foukám do všech stran
že noci ubývá a vládnout chtěl by den.
Jsem nevybuchlá mina a kolem hejna vran
jen hluché skřeky derou se z nich ven.
Jsem zakopaný poklad
stále bez nálezce
jsem příliš těžký náklad
a nenesu se lehce.
Bloudím tu jak nezávisle proměnná
jsem svá vlastní ozvěna.
7 názorů
Já vím, že jsi měl na mysli báseň :) Ale ten výraz prostě sedí i tak obecně... Děkuju za dovysvětlení!
Skoro klasické. Jen na formě by bylo třeba ještě zapracovat. Ale i tak - vítej do klubu konzervativců - milovníků klasiky. Tip.
Já měl ale na mysli, že báseň (skoro) ulítla komínem. Nic proti abstrakcím, ale ty tady pracuješ s velmi reálnými obrazy. proto si myslím, že jsi měla pouřít jiný výraz. Jaký? To je na tobě.
Děkuji! Když zrovna ta proměnná mi sam sedí právě tím, jak je abstraktní, neuchopitelná, vyjadřuje nejlíp ten pocit ztráty sebe sama... Ale ještě se zamyslím :) A ano, je to přesně tak - všechno ulítlo komínem...
Pěkné, jen ta abstraktní nezávisle proměnná mi tam nesedí. Jako by najednou všechno ulítlo komínem.