O nevkusném duchovi

V našem městě říkají mi -

"My víme ty Lafito"

v hospodě je vkusu školím,

zvláště, když mám upito.

 

Prachy drtí inflace,

rozhodl jsem utrácet.

Včera říkám - "Hrome",

pořídím si domek!"

 

Koupím dům od paní Lidky,

bez pomocí realitky.

V okolí se šíří klepy

nad osudem pana Pepy.

Říkal mi to včera Fajst,

že prý je z něj poltergeist.

 

Na pověry nevěřím,

přesto barák prověřím.

 

Než zalehnu k spánku,

cítím záchvěv vánku.

V nose hrozný puch

v příbytku je duch.

 

Svoje oči v dlaních skryji,

vzývám módní policii.

Ona bytost křičí, sténá

a je hrozně nesladěna.

Než jsem stačil vyjmenovat

ty nevkusu položky

za závěs se stihla schovat

až na bílé ponožky.

 

Než zavolám paní Kláře

ze společenského plátku,

nechám poslat pro faráře

a sbalím si karimatku.

 

Zlo které se nejspíš skrývá

v zateplených zdech,

je prý jak to občas bývá

 jen "nadpřirozený zjev!"

Kněz je Slovák "Něch sa páči",

chce zavolat vymítači.

 

Já mu na to, že nemusí,

že to ještě s duchem zkusím.

 

Pak přijela paní Klára,

myslela, že z kůže vyletí

a strašidlu hnedle dala

jen jeden bod z deseti.

 

S Pepčou žiji v symbióze,

neskřípou mu z revma kosti,

i když jeví se teď stroze,

lepší v módní gramotnosti.

 

---