Almanach pif

Dlouho jsem tu nebyl abych sdělil opět nějaký zábavný a pozitivní příběh. S oteklým obličejem sedím v ohyzdném pajzlu u klavíru, pár piv v sobě a myšlenky v hlavě mám stejně pohromadě, jako má Čermák reklamy na Staropramen, stejně je to hnusná břečka a raději bych vypil vodu z Modřanské kanalizace než do svých úst vlít kalnou tekutinu, která se tak hrdě nazývá pivem. To ten Bráník je alespoň ekonomicky výhodný, i když chutná jako perlivá voda s příchutí chleba. Nedivil bych se, kdyby to byla nová příchuť Primátora. Ó ty doby kdy ještě neředily Svijany, tehdá bez debaty neporažený král. Všichni teď buď pijí plzeň, nezletilí kozla a pseudointelektuální vYnohraďané piva jedině s obskurním nečitelným jménem, nejlépe s číslicí, buď v láhvi nebo nefiltrované (přestože chutná jako moč postaršího žižkovana), ale to by se dalo nazvat vintage traitem.  Nakonec si všichni koupí tu plzeň, i kdyby ji v lolákalu prodávali za pětikilo.

Tento nový spis si dovoluji nazvat almanach pif, to f tam je jako odkaz na Freuda, chápete?