Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOzvěny
Autor
javavia
Klapou si klapou
ozvěny
nesou se tiše
nad zemí
...
padají v mrazu do větví
ve větru který víc než ví
v hábitu noci nese strach
zdobí je perly na řasách
...
jež kapou k zemi potají
v hlíně smrt možná hledají
a najdou v morku kostí prach
a v lidské duši strach...
jen strach
že možná vůbec nežijem
kdy svět nám dává Ádié
a vkládá nám svou realitu
nových dimenzí i jiných světů
V dimenzi možných realit
za přímkou světla můžeš jít
I nekonečno spočítat
Ale sám sebe?
Možná...
snad...
Jarka Synková 7.3.2022
2 názory
Jako dítě jsem občas přespávala u rodiců ve velkém městě. Bydleli jsme v centru a pod okny byla rušná ulice. Až pozdě do noci po ní jezdila auta, reflektory kreslily na strop světelné šmouhy a až přestala auta jezdit, ze spodu se ozývaly podpadky a ozvěny něčích kroků. Vždycky jsem si představovala, kdo to asi chodí pod okny, ale z postele jsem nevylezla... Tip.