nádr

Jistěže máš v mnohém pravdu. Já jsem už ale stará a mohu ti jen říct, že za bývalého režimu žádní bezdomovci ani pouliční opilci neexistovali. Ti se objevili jakoby šlehnutím kouzelného proutku po roce 1989.

Děkuji za odezvu!

Myslím si, že  v tomhle se neshodneme. Ano, je velmi těžké dostat toho člověka z ulice a většina lidí se do práce ani vrátit nechce, ale měli bychom se zamyslet nad důvodem proč? Myslím, že takhle může skončit kdokoliv. Stačí, aby se stalo pár náhod. Stačí zažít těžkou situaci, nedostat v ní žádnou solidaritu, dostat nabídku nějaké tvrdé drogy, ve které daný jedinec hledá útěchu a odpočinek a pak už to jde z kopce. Žádný zaměstnavatel nechce zaměstnávat feťáka a ty lidé většinou nechtějí chodit do žádných center, protože se sami za svoji závislost stydí. Přezíravá společnost může za nedostatek prevence těmto případům, protože někdy nemá soucit. 

Příliš si libuješ v líčení ohavností podobně jako druhdy pan Baudelaire, kterým se právě zabývám. Ale co z toho?  A na koho to vlastně dštíš oheň a síru? Na "lhostejnou a přezíravou" společnost, která pro bezdomovce nic nedělá?   

Z bahna se v první řadfě musí chtít člověk vyhrabat sám. Pokud se rozhozdne změnit svůj osud, objeví velmi rychle kolem sebe dost lidí ochotných mu pomoci.   

Já, ač monarchistka, jsem pro povinnost pracovat. Někteří alkoholici a feťáci nad sebou potřebují mít bič.