Tohle je málo

Rozmotej se, je čas

Tohle je málo

Ještě nejsi v osnově správně přesně lehce

Aby vynikly tvé vzory   o nich nikdo nic neví

Srozumitelně    na povrchu bezedného tajemství

Posbírala jsi vlny všech barev    v krajině, co se mění šumí přelévá

Šlas ve stopách sebe sama přes střepy svého já                              hory gejzíry sopky strom s živým žížalím kořenem

Neslas na zádech stohy knih      neslas bezvládnou ženu na vrchol hory

Tlustá intelektuálka        královna strom totem žena bez těla a bez tváře

Přesto je útek na osnově špatně křivě chybně

Člunek vynechává místa, řádky nesedí

To nesmíš, to nejde, to se nehodí

Tohle je málo

Uprostřed skrytého světa kamenná nestvůra tvrdě spí

Čarodějka hoří vlny bouří draci řvou

Věž nad mraky se ani nezachvěje

Všechno přežije, všechno tryská roste bují pučí vybuchuje

K čemu je, že se někde něco tká

Je to jenom rouška (pod ní tvář)

Ale vidět jsou jen rozetkané vzory

A ty přeskakují, tříští se a řinou

Po těch letech to takhle dál už nepůjde

Nový vzor nesmí mít tak viditelné chyby

Ale vždyť na povrchu přece nezáleží

Tam dole je svět, který mluví řečí dávných červů

Tam dole jsou hlubiny houštiny úžlabiny pouště světlo

Tam dole je hloubka bezedného tajemství

Ale to se nikdo nikdy nedoví a tvůj útek je nepřesný

Rozmotej se, čas přetkat to všechno znova

Tohle je málo